Počasí si nemile pohrálo s oslavou padesátého výročí otevření nové budovy Základní školy Kladruby. Slavilo se ve školních prostorách a v přilehlém parku u školy v pátek 17. května, a to od rána až do odpoledních hodin.

Zatímco dopolední program se odehrával celý v budově školy, při odpoledním programu určeném pro veřejnost museli přítomní, kteří se nevešli do připravených stanů, několikrát vytáhnout deštníky. Naštěstí se jednalo jen o krátké přeháňky, které akci nenarušily.

První část programu byla určena školákům, kdy zazpívala česko-italská zpěvačka Genny Ciatti a děti si dále užily freebag show, ozkoušely si brazilskou fotbalovou školu, cvičení bojového umění Aikidó a Dj workshop.

Zdroj: Deník/Monika Šavlová

Oficiální odpolední program pro veřejnost a čestné hosty byl připraven v parku u základní školy. Zpěvačka Genny Ciatti hned na začátku rozehřála návštěvníky několika písničkami. Následně se slova na pódiu ujala ředitelka školy Ilona Křížková. „Dnešní den je významný pro lidi, kteří se zasloužili o rozkvět naší školy. Já zatím opravdu velmi málo. Já jsem tady pouze rok, takže těch zásluh moc nemám. Ale pozvali jsme lidi a osoby, kteří se tomu tady věnovali a dali rozkvětu školy určitě spoustu práce. Proto jsme pro ně připravili ocenění ve formě pamětních listů a ve formě plaket,“ řekla mimo jiné v úvodní řeči ředitelka. Krátce pak promluvila také starostka města Hana Floriánová, která sama školou kdysi jako žákyně prošla. „Chtěl bych popřát škole, ať to není jenom těch padesát let, ať je to dalších padesát, ale třeba i dalších sto padesát let fungování,“ pronesl místostarosta města Matěj Havránek. „Hlavní dík za tuto akci patří paní ředitelce, která provádí velké změny, provádí je důsledně a myslím, že školu posouváme úplně jiným směrem, než byla doposud, než byla tato škola doposud nasměrována. Posouváme ji víc do Evropy, posouváme ji víc do digitálního světa,“ uzavřel část proslovů zástupce ředitelky školy Petr Kindelmann.

Zdroj: Deník/Monika Šavlová

Na pódium pak ředitelka školy Ilona Křížková pozvala osobnosti, které byly nebo jsou se školou blízce spjati, aby jim předala připravené plakety a pamětní listy. Na oslavu se dostavilo a osobně si ocenění převzalo jen několik z nich. Mezi oceněnými byl bývalý ředitel školy Jiří Čechura, bývalý ředitel školy Zdeněk Šála, ale také současná ředitelka či současná starostka města. „Pracoval jsem v této škole celých šestačtyřicet let, z toho devatenáct jako ředitel,“ řekl Deníku Zdeněk Šála, který byl nejdéle pracujícím pedagogem kladrubské školy. „Co se tu děje dnes už nemám moc přehled. Přišel jsem si dnes prostě jako pamětník zavzpomínat,“ přiznal bývalý ředitel.

V rámci programu zahradní slavnosti vystoupili žáci prvního stupně Základní školy Stříbro společně se svými pedagožkami a asistentkami.
V námořnickém obleku vítali učitelé návštěvníky školní slavnosti ve Stříbře

Celou oficiální částí bravurně provedla přítomné trojice moderátorek z řad žákyň školy Dominika Lehečková, Dao Vu Nhu Quynh a Sofie Eberlová. Po předání plaket a ocenění vystoupili žáci ZUŠ Stříbro pro vedením učitele Miloše Matějky, přítomní si vychutnali taneční a pěvecké vystoupení žáků Základní školy Kladruby a v bohatém programu bylo připraveno i několik workshopů a ukázek různých sportovních odvětví. Nechyběla ani možnost zakoupení občerstvení. V závěru celé akce si mohli návštěvníci v doprovodu ředitelky školy Ilony Křížkové prohlédnout interiéry budovy školy.

Vzpomínky bývalého ředitele školy Jiřího Čechury :

V roce 1958 se kladrubská škola rozšířila o žáky druhého stupně, kteří až dosud dojížděli do Stříbra. Několik let poté se však dostala do zoufalého stavu kvůli nedostatku učeben, a tak se začal využívat pro školní účely i bývalý kladrubský špitál v č. 6. V malé klenuté místnosti v přízemí, kde kdysi dávno bývala špitální kaple, získávali nejčastěji své první školní vědomosti ti nejmenší, prvňáčci. Jenže, bohužel, ani to nestačilo. Postupně se zrušily jednotřídky v Brodu, Milevě a Telicích. To už se děti učily také v budově tehdejšího kina.

Nakonec bylo rozhodnuto na vyšších místech přistavět učebnový pavilon a potřebné zázemí. Rozhodujícím okamžikem asi byla návštěva tehdejšího ministra školství, prof. Jiřího Hájka, který při své návštěvě Tachovska zavítal koncem srpna roku 1967 nečekaně i do naší školy. Vzpomínám si, že jsme ho vítali v montérkách, v plné práci a přípravách nového školního roku.

Ještěže „se stačilo kopnout …“ Myslím tím kopnout do země na místě budoucí přístavby. V hektickém roce 1969 se mnohé připravené investice zastavovaly a šetřilo se. To těch dvanáct zednických učňů Okresního stavebního podniku ze Stříbra se svými dvěma mistry a pár odborníků, obsluhujících techniku, co na stavbě tenkrát pracovali, nás zachránilo, že stavba nebyla pozastavena a „zakonzervována“. Nová přístavba se začala pomalu zvedat a skončila skutečně podle projektu v roce 1973.