Vysvětlil, co ho k tomuto sportu přivedlo, jak probíhají tréninky, jak závody a přidal i několik vtipných historek, které si se svým psem Zulu užil. Canicross je běh se psem podle určitých pravidel a sportovec s nimi během dvouhodinového povídání návštěvníky klubového večera seznámil.

Devětadvacetiletý Jaša se věnuje atletice již více než 15 let, vloni se stal mistrem ČR v přespolním běhu v kategorii mílaři, letos získal bronz na MČR na dráze v běhu na 10 km. Zranění kolen v letech 2014-2015 ho na dlouhou dobu ze závodění odstavilo a když už to vypadalo, že by se mohl vrátit, přišla další rána v podobě mononukleózy, která celkově ovlivnila jeho další sportovní kariéru.

Starší děti připravily pro ty mladší program v rámci Erasmus Days.
Žáci sedmých a osmých tříd učili své mladší spolužáky programovat

V té době hledal motivaci, proč se vlastně vrátit a přemýšlel o poklidném životu v domku se ženou, dětmi a psem. Toužil po vlčákovi. Nicméně jeho žena tehdy zasáhla s tím, že pokud domů psa, tak jedině evropského saňového, který je oba zaujal na první pohled při návštěvě u známého. Evropský saňový pes je kříženec rasy alaskana, chrta a huskyho. Právě tato kombinace mu dává vlastnosti jako je síla a rychlost. A tak se v rodině Jašových objevil malý černý Zulu, který rychle vyrostl a jeho temperament dal Tomášovi ten správný impuls k návratu k běhu. Po roce soužití společně vyrazili na zkušební výběh a Zuluův vrozený instinkt jednoznačně ukázal, že má na to vyhrávat. Paradoxem je, že Tomáš, který trpí alergií na psí a kočičí srst, a v uzavřených místnostech brzo otéká a špatně se mu dýchá, si po několika dnech, kdy si domů Zulua přivezli, na jeho srst zvykl a alergie na něj přestala, zatímco u jiných zvířat přetrvává.

Od roku 2016 začali pán a pes společně trénovat v lesích a na loukách v okolí Kladrub. Zulu musel vyzrát, navíc dle pravidel smí psi závodit až od jednoho roku věku. Běh se psem není jednoduchý, jak se zdá na první pohled. Běžec se musí naučit využít tahu psa, dělat dlouhé kroky, dobré odrazy. Tomáš s úsměvem líčil, kterak ho Zulu mnohokráte dřel a jak byl trénink spíše boj mezi ním a psem. Je třeba zvolit i správnou výstroj, jak sedák pro běžce, tak postroj pro psa, pořádnou obuv a vodítka, pro případ hodně rozbité trati i speciální botičky pro psa. Nicméně běh zhruba 20 až 40 km několikrát v týdnu, silové posilování psa, kdy za sebou táhne řetěz s pětikilovým závažím či běh s koloběžkou přineslo své ovoce. V roce 2017 se Tomáš a Zulu vypravili na první velké závody. K překvapení svému i všech soupeřů se obratem postavili na stupně vítězů, když v Itálii na Mistrovství Evropy ECF získali stříbrnou medaili a v témže roce se stali vicemistry světa na závodech IFSS dryland v Polsku.

V Tachově byla otevřena nová venkovní expozice věnovaná Zelenému pásu Evropy.
Zelený pás jako na dlani nabízí nová expozice v Tachově

Potěšena úspěchy začala dvojice ještě více tvrdě dřít. A přichází rok 2018, kdy se celá rodina Jašových vypravuje do Polska, kde se koná další Mistrovství světa ICF v canicrossu. Zatímco manželka Štěpánka obstarává jako vždy veškerou manažerskou činnost, Tomáš a Zulu vyráží na prohlídku trati před závodem. To je jedna z nutností, stejně jako dobrá příprava psa i běžce. Oba musí být dostatečně zavodněni, psi dostávají před během speciální iontové nápoje a bývají zpravidla lehce podchlazování ručníky či vodní lázní neb při závodě se díky obrovskému nasazení silně přehřívají. Běžec musí mít pro změnu především rozhýbané svalstvo. Mistrovství světa a Evropy bývají pravidelně dvouetapová, běží se v sobotu i v neděli. A tak je třeba počítat se silou do obou dní. To Tomáš se Zulu zvládli skvěle, stoupají na stupně nejvyšší a stávají se mistry světa.

Koronavirová pandemie v uplynulém roce sehranou dvojici zastavila v závodech, nikoliv však v tréninku, a tak se v letošním roce na závodech na Hluboké stali mistry ČR. A doufají, že v příštím roce se jim na jaře ve Francii titul mistra světa podaří obhájit.

Posluchači si v průběhu večera užívali přátelské povahy Zulua, který je postupně všechny obešel, s každým se pomazlil a některé i oblízl. Tomáš a jeho paní odpověděli na všechny otázky, kterých nebylo málo a domů odcházeli s ujištěním, že v příštím roce jim všichni budou držet palce.