Zaměstnanci Správy a údržby silnic ve Stříbře za pár dní vyjedou sbírat spadané listí v kaštanových alejích podél silnic. Jírovce jsou totiž napadené klíněnkou, drobným škůdcem. Jediným účinným prostředkem boje proti němu je každoroční pálení listí. Každý rok odvezeme a spálíme listí naložené na pěti až deseti nákladních vozech Tatra,“ říká ředitel SÚS Stříbro Miroslav Sedláček.

Podle něj se listí musí pálit, jinak by stromořadí jírovců, které jsou ozdobou každé aleje, brzy potkal stejný osud, jako kdysi všudypřítomných jilmů. „Ty už prakticky vymizely, poté, co je napadl škůdce, který zavinil jejich postupné usychání,“ říká Sedláček. Klíněnka zaviní opadání listí ze stromů už na začátku září. Je to drobný, asi čtyři milimetry dlouhý okrově hnědý motýlek Jeho pět až osm milimetrů dlouhé světle žluté larvy napadají strukturu listu a vykousávají jeho vnitřní pletiva.

Klíněnka zatím nezpůsobuje úhyn jírovců, ale následkem oslabení, které zapříčiňuje, jsou stromy napadány různými chorobami, které mohou způsobovat jejich odumření. Výskyt klíněnky byl poprvé zaznamenán v roce 1984 v Makedonii, naše hranice překročila v roce 1993. „problém s klíněnkou nemá jen Česko, aleje jsou napadeny i v zahraničí,“ říká Sedláček. Považuje sběr a pálení listí za účinnější, než postřiky. První kategorie přípravků se aplikuje v květnu na spodní větve stromů. Blokuje tvorbu chitinu u larev, které ho pozřou, takže nemohou pokračovat ve svém dalším vývoji. Nevýhodou těchto přípravků je poměrně vysoká cena.

Druhou možností jsou kontaktní insekticidy, které se aplikují v dubnu na kmen stromu, kde se shromažďují dospělci připravení ke kladení vajíček. Pořizovací náklady těchto přípravků jsou výrazně nižší, zato je nutno investovat do různých ochranných opatření a výstražných cedulí, protože po určitou dobu nemohou s takto ošetřeným stromem přijít do kontaktu děti nebo např. psi. Oba typy postřiků účinkují především na první – jarní generaci klíněnky. Důležité je podle Sedláčka, to, aby se do boje s klíněnkou zapojila i veřejnost. „Uvítali bychom třeba pomoc ochránců přírody. Při našem počtu zaměstnanců je boj se škůdcem málo účinný,“ říká ředitel správců silnic.