Kolowratovy lesy hospodaří na poměrně rozsáhlém území. Jak se vyrovnávají s následky lednové vichřice? Lesní společnosti v regionu měly koncem května odstraněno kolem 75% škod, jak jste na tom vy?

Ke konci měsíce května máme odstraněno zhruba 83% škod, které v lesních porostech způsobila lednová vichřice.

Vy osobně - jezdíte na Tachovsko podívat se, jak si vede vaše hospodářství, případně si odpočinout či naopak pomoci s řízením rodinné společnosti?

Dovolím si vás opravit. Nejezdím na Tachovsko „podívat se jak si vede hospodářství“, nýbrž řídím správu majetku mé rodiny z pozice správce dědictví po zemřelém Františku Kolowrat-Krakovském, jehož výměra činí 6 200 ha pozemků a z toho tvoří 5 800 ha les. Naše sídlo správy najdete uprostřed Kolowratových lesů v Dianě, která je částí obce Rozvadov. Z tohoto místa uprostřed nádherné lesní krajiny řídil Jindřich Kolowrat-Krakovský (dědeček mého syna Maximiliana a dcery Francesci a tatínek mého životního partnera Františka Kolowrata-Krakovského) správu svého majetku v období první československé republiky a zde začal jeho prosperující dřevozpracující podnik vyrábět „Dřevostavby Kolowrat.“

Je náročné pro vás jako ženu řídit a spravovat tuto rodinnou společnost?

Nejedná se o „rodinnou společnost“, ale spravuji rodinný majetek. Od roku 1996 pravidelně s rodinou přijíždím do Kolowratových lesů. Poznala jsem se s místními lidi a jejich mentalitou a spolu s Františkem Tomášem Kolowrat-Krakovským nahlížela do chodu řízení rodinného majetku Kolowratových lesů. Díky těmto poznatkům jsem spolu s naším odborným lesním personálem, zaměstnanci Kolowratových lesů, vytvořila tým kvalifikovaných odborníků, s jejichž pomocí řídím správu majeku v tachovské oblasti.

Pro mnoho lidí může mít život šlechtické rodiny nádech romantiky - jak vůbec vypadá váš všední den? A jak prožíváte dny volna a klidu - máte-li nějaké?

Průběh všedního dne mé rodiny se od jiných mnoho neliší. Jsem matkou dvou nezletilých dětí, syna Maximiliana a dcery Francesci. V době, kdy jsou mé děti ve škole, se plně věnuji svým pracovním povinnostem, které mám jako správce dědictví po zemřelém Františku Kolowrat-Krakovském. Děti ve volném čase sportují, syn hraje tenis a dcera jezdí na koni. Snažím se být co nejlepší matkou a každou volnou chvíli trávit s dětmi. Jakmile mají volné dny, přijíždíme na Dianu, kde procházky v lese střídáme s jízdou na kole. Nedávno jsem splnila dětem přání a koupila loveckého psa, maďarského ohaře (nyní má čtyři měsíce), se kterým si hrají a cvičí. Ačkoliv se jedná o velmi živé plemeno, je milý a moc hodný. Děti se učí starat o milované zvíře, které jim to vrací láskou a poslušností.

Zúčastníte se například jízdy historických vozidel, která se jede v sobotu jako memoriál Františka Tomáše Kolowrat-Krakovského?

Ano a moc se s dětmi těšíme. Letošní Jízda Saši Kolowrata - prastrýce mých dětí a slavného automobilového závodníka a průkopníka rakouského filmového průmyslu, který objevil pro film Marlene Dietrich - je třetím ročníkem memoriálu Františka Kolowrata-Krakovského. V loňském roce jsem závodila s půjčeným veteránem značky Mercedes, ale pro technickou závadu závod dokončila v našem doprovodném vozidle Kolowratových lesů, které vezlo kameramana. Přesto jsem byla šťastná, že jsem závod dokončila a cílem projela.

Na vašeho muže vzpomínají lidé na Tachovsku v dobrém jako na dobrého společníka a podporovatele místních aktivit - pokračuje nějakým způsobem jeho odkaz, například podpora drobných aktivit společenských, kulturních či církevních?

Jsem ráda, že na něj vzpomínají v dobrém. František Tomáš byl především milující otec rodiny a šlechetný muž s ohromným šarmem a je pro mne a naše děti bolestné a smutné, že nás předčasně opustil. Společně se svým tatínkem v letech 1995-1997 nechal v Přimdě zhotovit zvony pro místní kostel sv. Jiří. Pod zříceninou hradu Přimda koupil restauraci a přestavěl ji na dnes velmi populární hotel Kolowrat se skvělou a vyhlášenou kuchyní. Málokdo ví, že osobně přispěl velkou finanční částkou červenému kříži a obcím po rozsáhlých povodních v roce 2002. Stejně jako jeho tatínek měl sociální cítění a podporoval sociálně slabé a nemocné. Pravidelně přispíval na charitativní projekty nadací a nadačních fondů. Podporoval školy, kulturu a sport v přilehlých obcích. Na odkaz a dílo rodu Kolowrat- Krakovských jsem navázala jako správce dědictví po zemřelém Františku Tomáši Kolowrat-Krakovském a mou starostí i radostí je pokračovat v započatém díle slavných předků této významné české rodiny.

Co všechno kromě lesního hospodářství spravuje vaše větev rodu Kolowrat-Krakovských v západních Čechách?

V obci Diana spravuji, mimo jiné, barokní lovecký zámeček Diana, který je pojmenován podle řecké bohyně lovu Diany. Byl vystavěn podle návrhu slavného italského architekta českého původu Jana Blažeje Santiniho v roce 1742. Do roku 1998 v něm sídlil domov důchodců, než se přestěhoval do Tachova. Od té doby je zámek prázdný. Bohužel se nachází v havarijním stavu a já podnikám všechny nezbytné kroky pro jeho záchranu. Věřím, že se nám podaří jej opravit a zachovat, neboť se jedná o nádhernou historickou památku úzce spojenou s rodem Kolowrat- Krakovským.

Jaké plány máte do příštích týdnů, měsíců či let s vaším hospodářstvím na Tachovsku?

Velmi se těším na neděli 24. června, kdy bude slavnostně otevřena v Rozvadově „Kolowratova naučná stezka“. Ta povede i k baroknímu loveckému zámečku Diana, kolem mufloní obory k úchvatné přírodní rezervaci „Diana“, s jejímž zřízením v roce 1933 souhlasil Jindřich Kolowrat-Krakovský. Mou velkou snahou je nadále spravovat a pečovat o rodinný majetek do té doby, než mé děti dospějí a svou prací naváží na odkaz slavných předků.