Tehdejší zajatecký tábor byl budován v roce 1915 a tvořilo ho celé město, které mohlo pojmout až 16 tisíc obyvatel a tím pětkrát převyšovalo město Planou.

Na malou pietní vzpomínku dorazil atašé generálního konzulátu Ruské federace Kirill Popov. „První válka byla hrozná i v tom, že obyčejní lidé vůbec nechápali, o co se vlastně bojuje. I dnes by velká politika neměla překonávat zájmy jednotlivých osob, prostých lidí, protože pak ztrácí podstatu. Politiky není bez lidí a není žádného státu bez moci,“ řekl atašé s tím, hlavně děkuje za péči, která je věnována o památku na oběti první světové války, kdy právě na tomto hřbitově byli ve značném počtu pochováni Rusové.

Mapa hřbtova v zajateckém táboře u Karlína. Zeleně jsou označeny hroby Rumunů. Vpravo dole je hrob rumunského vojáka jménem Catrinescu Stefan, který byl na hřbitově pochován jako první.Zdroj: Archiv

Mapa hřbtova v zajateckém táboře u Karlína. Zeleně jsou označeny hroby Rumunů. Vpravo dole je hrob rumunského vojáka jménem Catrinescu Stefan, který byl na hřbitově pochován jako první.

Otcem myšlenky, starat se o hřbitov a také zde umístit nový kříž a připomenout si konec války je Jan Teplík z Plané. „O posekání trávy a údržbu se tu stará Armáda České republiky, před tím někdy v roce dva tisíce jsme tu vykáceli náletové dřeviny,“ řekl Deníku Jan Teplík z Hornicko historického spolku Planá. Na hřbitov v roce 2002 instalovali první velký kříž, v roce 2015 informační tabuli a minulý týden pak kříž pravoslavný. „Tento pravoslavný kříž jsme sem instalovali a dnešní pietní akci organizujeme ve spolupráci se spolkem Ve stopách plánských Chodů,“ poukázal a dodal, že lidé by si měli připomínat výročí válek. „Aby nezapomněli, jaké hrůzy, zkázu, utrpení a strádání války přinášejí.“

Nový kříž posvětil a modlitbu za zemřelé pronesl pravoslavný kněz Milan Horvát z Písařovy Vesce, který slouží v chrámu sv. Kateřiny Alexandrijské v Praze.

Na hřbitově je pohřbeno 287 zajatců, Poláků, Rusů, Lotyšů, Italů, Rumunů a Srbů. Dodnes je zde dochováno jen několik náhrobků a plechových štítků. Jeden náhrobek je rumunského vojáka jménem Catrinescu Stefan, který byl na hřbitově pochován jako první. Po zajateckém táboře jsou dnes téměř neznatelné stopy v krajině.

Důvod k pojmenování místa na Ruský hřbitov (které bylo mezi zdejšími občany zažito již po první světové válce), vycházel z faktu, že jsou zde pohřbeni převážně vojáci ruské carské armády (součástí tehdejšího Ruska byla mimo jiné velká část Polska, Lotyšsko, atd.). Mimo tyto oběti první světové války je zde též pohřben minimálně jeden další člověk, viz. dochovaný náhrobní kámen s daty Paul Choruk. Hřbitov byl vzhledem ke své odlehlosti (a později i nepřístupnosti – byl obklopen poli) a dalším nepříznivým okolnostem velmi dlouho bez jakékoli péče a údržby. Část hřbitova byla, možná z neznalosti situace zasažena zemními pracemi při budování plynovodu. „Díky“ všem těmto okolnostem je toto místo a jeho historie pro mnohé obyvatele Plané velkou neznámou.
Zdroj: Spolek pro vojenská pietní místa

Svatomartinského festivalu v Kladrubech se zúčastnilo několik set lidí.
Klášter hostil poprvé festival dobrot