Nedávno přišla první zpráva z pobytu DOMu v Japonsku: Letecká společnost Finnair nezklamala a bezpečně nás i naše zavazadla dopravila z Mnichova pres Helsinki (celkem 13 hodin letu) do Ósaky, kde na nás čekala uvítací delegace s transparentem v češtině, českou vlajkou a autobusem, který nás odvezl do Amagasaki, které má 450 000 obyvatel.

Dřive než jsme byli „rozebráni“ do hostitelských rodin, okamžitě padla jazyková bariéra. Všichni museli zapomenout na to, že za poslední dva dny naspali pouze několik hodin a hned se pustili do společného muzicírování v mistní škole. Pátečni večer a sobotní dopoledne strávili všichni se svými hostiteli, odpoledne se pak zúčastnili prvního oficiálního koncertu.

Protože jsou hostitelské orchestry většinou dívčí, jsou naši krásní kluci neustále v obležení a po našem odjezdu tady pravděpodobně zůstane mnoho zlomených srdcí. Zvláště Vojta Rubáš se svými 195 centimetry působí jako magnet. Již po prvních dvou dnech jsou všichni plni nejrůznějších zážitků. Vyprávění a výměna zkušeností nebere konce.

Někteří již navštívili chrámy a svatyně, další naopak přibuzné hostitelských rodin, jiní se seznámili s typickými japonskými restauracemi. Všichni se však shodli na tom, že Japonci jsou vynikající hostitelé, vždy ochotní a úslužní s úsměvem na tváři. Bude velmi těžké jim případnou návštěvu u nás oplatit stejnou mincí. V neděli dopoledne DOM opět koncertoval v Amagasaki a odpoledne se pak těšil na své stěžejní vystoupení při Sakurovém festivalu v Kyotu, kde jsme mezi 1500 hráči byli jedinými zahraničními muzikanty. Spát budeme v buddhistickém chrámu a také v mládežnické ubytovně. Mimochodem, vše tu kvete, zelená se a sluníčko zatím krásně svítí.

Alena Kadlecová