Jak dlouho už v Přimdě žijete?

Jsem tady od dvaasedmdesátého roku. V sedmdesátých letech jsem byl první nebo druhý v poválečném období, který tady postavil rodinný domek. Tenkrát to bylo docela unikum. Za ta léta, nejen proto, že jsem kronikář, vývoj sleduju a musím říct, že v posledních letech, se sem lidé začali houfně stěhovat. A začínají i hodně stavět rodinné domky, což je velice cenné, a město se jim snaží vyjít vstříc přípravou pozemků.

Když jste tady skoro padesát let, kdo jiný by to takhle dokázal posoudit… A kronikáře děláte jak dlouho?

Asi osm nebo devět let. Ale o dění ve městě jsem se zabýval už mnohem dřív, i vzhledem k tomu, že jsem byl zastupitelem i tajemníkem úřadu.

Já vím, že nejste úplně běžný kronikář, který by pouze kroniku psal. Vy také v okolí objevujete neobjevené.

To jste řekl pěkně (smích). Spíše objevuji zapomenuté.

Tak našel jste zbytky šibenice, světelný letecký maják a mnoho dalšího…

Světelný maják nad Hošťkou je strašně zajímavá lokalita s úžasnou historií. Jako mladík jsem odebíral časopis Letectví a kosmonautika a tam zveřejňovali zážitky pilotů z první republiky. Jeden tam vyprávěl o potížích s motorem letadla a tom, že když viděl světelný maják nad Hošťkou, tak si řekl, že už konečně je doma a že cestu zvládne. A zbytky toho majáku tam jsou dodnes. Bohužel, v raných dobách kapitalismu někdo přišel, uřízl zbytky kovové konstrukce a odvezl je do šrotu. Já jsem tam našel už jen pahýly. Tak to byl takový druhý velký objev a teď se zabývám Kolowratskou železárnou. Což je něco neskutečného, co se tam v podzemí zachovalo. Železárna byla přebudována na sklárnu a já teď aktuálně zkoumám, čím byl provoz vytápěn. Zřejmě to bylo dřevoplynem, protože v té lokalitě jsou stovky metrů podzemních chodeb, kudy byl dřevoplyn veden. Takže tím se bavím.

To jsou vaše badatelské úspěchy, ale vy také děláte, nebo jste dělal, průvodce po hradě?

Dělám stále a teď čekám na novou smlouvu.

Hrad je přístupný volně, ale je možné využít i vašich průvodcovských služeb. Jakým způsobem jsou pro vás poslední sezony, ovlivněné pandemií koronaviru, jiné?

První měsíce to pro mne byla katastrofa. Já byl šest let zvyklý, že na hrad po celou turistikou sezonu chodím a teď, když jsem tam nemohl a viděl jsem turisty, kteří tam směřují, a já za nimi nemohl a nemohl jsem jim tedy vyprávět o historii hradu, mrzelo mě to. Časem jsem si zvykl, ale teď už se zase těším, až sezona začne. Lidi jsou poslední dobou zvídaví a historie zase táhne. Vždyť ten hrad viděl za tu dobu, co stojí, všechno… A ještě hodně uvidí a doufejme, že jen to lepší. Například ten požár na konci války, při kterém Přimda přišla o celé historické městské jádro. Vlastně nenávratně. Tak doufejme, že něco takového už neuvidí.

Když byst měl stručně říct, co pro vás Přimda znamená?

Všechno. Přimda je pro mě všechno. Vychoval jsem tu s manželkou dvě děti, postavil jsem dům, děti se k nám vracejí… Přimda pro mě znamená úplně všechno, celý život.