„S přikrmováním zvěře jsme začali už v polovině října, aby měla zvěř dostatek času vytvořit si tukové zásoby na zimu, jejíž hlavní nápor přišel až po novém roce. Zásoby jsme měli samozřejmě připravené, ale zima byla nečekaně dlouhá, takže jsme pochopitelně potravu, především oves a dužnatá krmiva jako je mrkev a krmná řepa, museli přikoupit. Plody lesních dřevin, bukvice, žaludy, kaštany, kterých jsme vykoupili před zimou dostačující množství nám zatím bohatě stačí. Sena máme dost,“ uvedl ředitel Lesů Stříbra Vladimír Souček.

Lidé se nemusejí obávat, že by hladová zvěř přišla až k jejich příbytkům. „U nás jsme se s tímto jevem nesetkali, i když jsou známy případy, kdy si kmotra liška vyrazila obohatit svůj jídelníček na slepičky k lidským obydlím, občas i na zahrádky přilehlé k městu navštíví zajíc, který využije vyšší vrstvy napadaného sněhu a ohryže nešťastnému zahradníčkovi kmínky a mladé větvičky jablůňek a hrušní na jeho milované zahrádce, ale to jsou opravdu výjimečné případy a naší honitby se naštěstí netýkají,“ myslí si ředitel lesů.

Co lesníky mrzí je zejména zbytečný úhyn zvěře na silnicích. „V lese žádné škody nevznikly, ale na zvěři máme újmy při srážkách s automobily na silnicích. Řidiči by mohli být opatrnější. Zvěř totiž vychází z lesních porostů na krajnice frekventovaných silnic za posypovou solí, kterou chodí olizovat, tím mohou škody vznikat zejména u černé zvěře. Bachyně divokých prasat totiž kladou selata už koncem února a po celý měsíc březen,“ vysvětluje Souček, který má strach i o selata. „Další problémy mohou ještě nastat, jelikož v současné době ještě občas mrzne, může dojít k podchlazení čerstvě narozených selat a k následnému úhynu,“ obává se ztrát Souček.

Stromy zimou ani velkou sněhovou vrtsvou na větvích neutrpěly. „Co se týče lesních porostů, škody máme minimální, našli jsme jen pomístní vrcholkové zlomy na stromech, jinak bych řekl, že nám spíše zima pomohla svojí sněhovou nadílkou, neboť pomalé postupné odtávání sněhu dá po delších letech sucha lesu vláhu, tolik potřebnou při jarním zalesňování,“ myslí si lesák.

Lidská pomoc je vítaná. „Pokud by měl doma někdo přebytky tvrdého pečiva, nebo ještě i kaštany, žaludy, budeme rádi, pokud nám je sem donesou, sídlíme ve Stříbře na Palackého ulici. Víme dobře, na která místa je dát, aby byla zužitkována zvěří,“ děkuje Souček.

Myslivecké sdružení Poštolka v Halži je předzásobeno. „My si děláme velké zásoby dopředu a pak je jedno, zda je hodně sněhu nebo ne, vždycky to dokážeme zkrmit. Zvířata potřebují potravu stále,“ řekl Zděnek Pokorný z Halže. „Jinak jsem radši, když nám lidé nic ke krmelcům nenosí, někdy je to spíše k újmě, třeba vánoční cukroví je skutečně nevhodné. Je lepší donést zbytky k nám, my sami víme, co se hodí a co ne,“ dodal Pokorný z Halže.