Až šestkrát za sezonu by měli nechat v některých případech vyčistit komín majitelé nemovitostí, kteří využívají k topení tuhá paliva. V příhraničí jde zatím o nejrozšířenější druh otopu. Kominíci k takovým lidem ale zajíždějí s bídou dvakrát za dvanáct měsíců, většinou pouze na začátku a konci topné sezony.

„Lidem je líto zaplatit kominíkovi pár desetikorun za vyčištění. Vystavují se ale riziku požáru, protože kominík většinou pozná, když mají defektní komínové těleso a upozorní je,“ říká kominík Stanislav Antoš ze Stráže. Jedno čištění stojí kolem stokoruny. Špatný komín naproti tomu zlikviduje dům za pár minut a napáchá škody ve statisících.

Ročně se na Tachovsku stane několik požárů v rodinných domech, kde lze jako příčinu vzniku označit špatný komín. „Lidé skladují hořlavé materiály v blízkosti komínového tělesa, pak se oheň rychle rozšíří. Nemají ho v mnoha případech ani dobře omítnutý, takže ani nepoznají, že mají ve spárách mezery, odkud mohou plameny zasáhnout nosné konstrukce střechy, nebo odkud mohou odletovat jiskry třeba při přikládání,“ popisují hasiči poznatky ze své praxe.

Rovněž malá frekvence čištění je nebezpečná, často totiž dochází ke vznícení sazí. Vlivem velmi vysokých teplot potom může komínové těleso popraskat a opět hrozí, že požár zasáhne střešní konstrukce a důmvyhoří. „Velmi nebezpečné je hašení takto vzniklého požáru vodou, to komín praskne téměř stoprocentně,“ varují hasiči.

Hasit se má nejlépe pískem, sypká hmota plameny udusí. Na Tachovsku se naposledy saze v komíně vznítily letos v zimě majiteli rodinného domku v Chodové Plané. Oheň naštěstí uhasil vlastními silami, a zachránil střechu i dům. Rizikový je špatně vyčištěný komín, hlavně proto, že špatně táhne. Spaliny, zejména oxid uhelnatý, potom mohou nepozorovaně unikat do obytných místností. Oxid uhelnatý je jedovatý, váže na sebe červené krevní barvivo. Tak způsobí bezvědomí a později i otravu. Protože je bez zápachu, a drží se při zemi, než oběť rozpozná, že se přiotrávila, bývá většinou už pozdě.

Škody rostou Loni hořelo od komínů dvě stě šedesátkrát. Zatímco celkový počet požárů v Česku v poslední době stoupá, požárů komínů ubývá. Za poslední roky při nich zemřeli tři lidé, z toho jeden loni. Každý rok se pak kvůli špatnému stavu komínů zraní při požáru okolo dvaceti lidí. Přes nižší počet těchto požárů se škody, které způsobí, nesnižují. Každoročně se pohybují okolo 4,5 miliardy korun.

Požárům komína lze přitom předejít dodržováním několika zásad. „Komíny by neměly stát v blízkosti hořlavých materiálů, jako jsou dřevěné trámy. Topit by se mělo pouze palivem, pro které je komín konstruovaný. Problémem může být i vlhké dřevo, které komín více zanáší sazemi. Nejdůležitější je ale pravidelné čištění komínů a odborná kontrola, kterou majitelům ukládá zákon,“ sdělil tiskový mluvčí hasičů Petr Kopáček. Počet kontrol závisí na typu používaného paliva a na spotřebiči, který je ke komínu připojen.

Někdy stačí kontrola jednou ročně, jindy se musí komíny kontrolovat až šestkrát za rok. „Je důležité mít na paměti, že za stav komínů nese odpovědnost správce či majitel objektu, nikoliv kominík,“ doplnil Kopáček. Pokud hasiči zjistí, že je komín závadný, mohou majiteli udělit i pokuty ve výši desítek tisíc korun.