Určený k demolici, opuštěný a na pokraji zřícení byl kostel v Křivcích zasvěcený svatému Martinovi. A právě v tomto sakrálním objektu se v sobotu konalo Martinské setkání. Přišlo několik místních obyvatel a stovky přespolních. Ti se přijeli podívat na zachráněný objekt a užít si připraveného programu. Letošní setkání bylo v pořadí už desáté a tak aktéři záchrany objektu mohli bilancovat. „Bylo tu práce, jako na kostele, teď si musíme trochu oddechnout a pak nás čeká ještě oprava kostelní věže a také márnice. Zdokumentovat chceme i místní hřbitov," sdělila Deníku Helena Bocková, která je předsedkyní sdružení Martinus, starající se o kostel v Křivcích. „Udělali tady kus práce, to je vidět. Myslím si, že věnovat úsilí obnově takové stavby je dobrá věc," poukázal Miroslav Pokorný, který na akci dorazil s manželkou z nedalekého Úterska. „Ještě jsme tu nebyli a tak máme co prohlížet, známe Křivce jen z výletů na kole," dodal.

V sobotu namáhavou práci při záchraně kostela dokumentovaly panely fotografií i vystavené kroniky. Martinus pro návštěvníky připravil pěvecké vystoupení, o které se postaraly soubory Zvonek, Amálka a Jen tak. K vidění byla i výstava fotografií na téma Něžná krása květin.

Impulsem pro záchranu kostela bylo setkání. „Můj syn Jiří se seznámil v Praze se svojí přítelkyní Kristýnou. Jejím snem byl a je chov koní. Hledali jsme možnosti a zde v Křivcích nakonec zakoupili statek. Já pak viděla tento zarostlý a zpustlý kostel. Ptala jsem se místních, co s tím vlastně zamýšlejí," popsala začátky před desetiletím Bocková. Kostel byl tehdy na seznamu nejohroženějších památek a v podstatě odsouzen k demolici.

Obrovskou sílu museli lidé ze sdružení Martinus napřít do organizace a snažit se zapojit do akce také církev i obec. „Bylo to časově náročné. Jen dohodnout co kdo a kdy udělá. Narušená byla statika střechy i klenby. Bylo otázkou času, kdy se to zřítí."

Nejprve opravili nejvíce poškozenou třetinu střechy a začali pořádat Martinské jarmarky. Na řadu přišla i věžní kopule a postupně tak kostel zachránili. „Všichni ve sdružení máme svojí práci a činnostem spojeným s kostelem se věnujeme ve svém volném čase. Jen získání dotací a administrativa s tím spojená není vůbec jednoduchá záležitost. Teď bychom potřebovali trochu oddychnout," dále řekla předsedkyně sdružení Martinus.

Záchrana kostela sv. Martina přišla na sedm milionů korun. Finančně na opravu přispívalo ministerstvo kultury, krajský úřad i bezdružická radnice. Dvacet procent musí uhradit vlastní sdružení.

Téměř zničený kostel původně patřil plzeňskému biskupství. Od roku 1964 je vyhlášen jako kulturní památka a v roce 2006 byl opětovně otevřen veřejnosti. Vedle navíc díky sdružení vyrostla i klubovna se zázemím.