Její odchod je proto ztrátou i pro město Planá. Starostka Martina Němečková se s ní v posledních letech setkala několikrát. "Jsem moc ráda, že jsem měla tu možnost ji osobně poznat. Potkávaly jsme se vždy tak dvakrát do roku, když se vracela z Prahy do Itálie, zastavovala se v Plané. Byla to dáma s velkým srdcem a se smyslem pro humor. Pro mne byla velkou inspirací a budou mi chybět vyprávění u kávy a zmrzliny. Měla ráda čokoládovou," svěřila se Deníku starostka.

Hraběnka Mathilda Nostitzová při svých návštěvách v Plané.Hraběnka Mathilda Nostitzová při svých návštěvách v Plané.Zdroj: Martina Němečková

Hraběnka Nostitzová v Plané vyrůstala a chodila do školy Na Valech. V roce 1948 odcestovala s rodiči z tehdejšího Československa. Jak řekla v roce 2015 při jedné ze svých návštěv v Plané, do exilu odcházet nemuseli. „Otci nabídli, aby se rozvedl s maminkou, která byla Němka. Kdyby to udělal, mohli jsme zůstat. Jenže on tenkrát řekl: pakujeme. Tak jsme odešli."

Do Česka se nepodívala dlouhých 42 let. Když se pak v roce 1990 jela podívat na pouť ke sv. Anně, měla na hranicích pocit sklíčenosti. „Jela jsem z Říma. Zastavili mě na hranicích, dívali se do pasu, na mne a opět do pasu. Pak se usmáli a řekli: vítáme vás zpátky," vyprávěla před několika lety plánským občanům při své návštěvě.

Hraběnka Mathilda Nostitzová při svých návštěvách v Plané.Hraběnka Mathilda Nostitzová při svých návštěvách v Plané.Zdroj: Martina Němečková

Rodný zámek, který po jejich odchodu sloužil vojákům a v devadesátých letech skončil v rukou mnoha různých soukromých majitelů, ovšem Nostitzovi od státu zpět nedostali. Přesto měla paní hraběnka představu, k čemu by jej využila, pokud by se dostal zpět do jejích rukou. Jak se vyjádřila, sloužit by mohl třeba nevidomým, jejichž byla patronkou.