I když nejde o ohroženou nebo nějak zvláště chráněnou rostlinu, přesto by lidé měli být opatrní při jejím sběru. „Zejména pak v druhé zóně Chráněné krajinné oblasti Český les,“ uvedl už dříve pro Deník ředitel Tomáš Peckert z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, ředitel regionálního pracoviště CHKO v Přimdě. „Samozřejmě nevadí, když si někdo citlivě nasbírá dvacet lístků do pytlíku,“ dodává s tím, že je ale nepřípustný, sběr pro komerční využití. I s tímto přístupem se na Správě už v minulosti setkali. Listy se navíc sbírají právě v období před květem rostliny, nikoli nyní, když je v plném květu.

Vytrvalá léčivá rostlina užívaná dříve i jako desinfekce se dnes běžně používá v kuchyni. Zatímco například na Moravě je její výskyt v přírodě velice hojný, v příhraničí na západě Čech ji ale najdete jen na několika málo místech.

Nejlépe se medvědímu česneku daří na vlhčích a stinných místech v květnatých bučinách. Pro použití v kuchyni se nať sbírá na počátku květu, což bývá v květnu nebo i dříve, cibule se sbírají pak v srpnu a září. Čerstvou natí se koření polévky i omáčky. Jíst lze i samostatné listy. Česneková chuť je mírnější než u kuchyňského česneku. Medvědí česnek se také doporučuje například pro snížení krevního tlaku, při bolestivých křečových žilách. Nať je bohatým zdrojem vitamínu C.