Městečko Stráž na Tachovsku se může pochlubit hned trojitým tajemstvím, pokud jde o někdejší panská sídla, jež se v něm nalézala.
Rozvoj lokality, ležící poblíž zříceniny hradu Přimda, ovlivnily z velké části její vlastní dějiny. Původní obec, nesoucí též český název Ztras neboli Stráž, má svůj původ, s největší pravděpodobností ve 12. století. Od počátku bývala důležitým střediskem tzv. přimdských Chodů. Sloužila též zřejmě jako součást obrany zemské hranice a byla tedy v majetku krále. První písemné zmínky o Stráži jsou ovšem poněkud mladšího data. Víme o privilegiích, jako bylo například právo týdenního trhu či svobodného odkazování majetku, jimiž své komorní město nadal král Jan Lucemburský roku 1331.

Nicméně, již po polovině 15. století se městečko nachází ve šlechtických rukou, konkrétně rodu pánů ze Švamberka. Usuzuje se, že zde muselo existovat logicky nějaké panské sídlo, snad právě ze druhé poloviny 15. a průběhu 16. století. Kromě ženy Jana mladšího ze Švamberka Hedviky zde seděl nejspíš i její syn a z roku 1532 je znám pan Jan Muckovský ze Švamberka a ve Stráži. I když má úvaha logický základ, je přece jen stále hypotetická a není podložena hmotnými důkazy. Původní sídlo Švamberků sice ve Stráži předpokládáme, netušíme však, kde mohlo stát ani nemáme jedinou zmínku o jeho možné podobě.

Starší literatura, opírající se o bádání Augusta Sedláčka, kopírovala informace, spojující jméno Josefa Loketského, jenž se psal roku 1596 po Neuhausu neboli Novém Hradu. Ten byl historiky spojován s Novým Hradem u Stráže, nicméně, situaci problematizuje fakt, že toto panské sídlo bylo co do původu mnohem staršího data a hlavně, v časech pána Josefa Loketského, někdejšího strážského měšťana, už bylo pustou ruinou.

Oříškem tedy je, zda uvedený měšťan nezískal do držení přímo původní předpokládané sídlo Švamberků, jenž se nacházelo ve městečku Stráži, či nevystavěl-li si své sídlo vlastní, které nazýval Neuhausem. Zamotané klubko dějin, s nímž si bez potřebných informací asi nikdo neporadí.

Aby situace nebyla příliš snadná, předpokládají někteří badatelé, že dnes již zbořená strážská fara barokního založení bývala původně loveckým zámečkem. Ležela v jižní části města a ještě ve druhé polovině dvacátého století bývala popisována jako prostá dvoukřídlá patrová stavba, stěny fasády členily běžné lizény a okna zdobily plastické šambrány, zdobené tzv. uchy a kapkami. Do stavby se vstupovalo půlkruhovým uzavřeným portálem. Přízemí bylo klenuté, patro plochostropé. V poválečné době minulého století byla budova využívána též jako byty.

Ve světle těchto informací můžeme pouze konstatovat, že jde o příliš mnoho otazníků, k nimž těžko nalézt jednoznačné potvrzené odpovědi. Nejpravděpodobnější shrnutí lze najít v dostupné literatuře, která předpokládá existenci švamberského panského sídla na přelomu 15. a 16. století, jenž však mohlo zaniknout. Pokud ne, posloužilo pak novému majiteli, a zaniklo-li, mohla ve Stráži vzniknout novostavba zvaná Neuhaus. V 18. století pak snad ve městě vzniklo panské stavení, využívané jen při krátkých a příležitostných návštěvách, nazývané možná zámkem. A teď babo historičko raď!

David Růžička