„V průmyslových zónách pracuje stále více lidí, kteří mají pochopitelně svoje potřeby, mezi nimi je i pravidelná lékařská péče. Kapacita praktických lékařů v Boru je omezená a rádi bychom do budoucna předešli větším problémům. Proto je chceme ve spolupráci s firmami krajem a zdravotní pojišťovnou řešit," vysvětlil Deníku starosta Petr Myslivec.

V průmyslových zónách ve Vysočanech a Nové Hospodě pracuje v současné době přes dva tisíce lidí, do roku 2020 se jejich počet více než zdvojnásobí. Podle ředitelky borské polikliniky Hany Bultasové bude třeba do té doby posílit nejen zdravotní péči v Boru, ale také například školství. „Takový příliv lidí musíme řešit především z hlediska závodních lékařů a praktických lékařů, současné ordinace jsou zavedeny na menší počet lidí," uvedla.

Problém je podle účastníků jednání především u agenturních pracovníků cizinců, kdy někteří mají problém prokázat, že jsou zdravotně pojištění. Často se podle lékařů stává, že zdravotní pojištění nemají cizinci vůbec, nebo trvá legislativně dlouho, než se pojištění převede do Česka. Za zdravotní péči o tyto pracovníky pak nemusejí čeští lékaři dostat zaplaceno – právě kvůli problémům s prokazováním zdravotního pojištění.

To je podle krajské radní pro zdravotnictví Mileny Stárkové alarmující. „Agentury a zaměstnavatelé by měli trvat na tom, aby po této stránce bylo vše v pořádku," uvedla.

Stárková za Plzeňský kraj řekla, že souhlasí s tím, aby se kraj na řešení a financování problémů spojených s nárůstem počtu pacientů u lékařů na Borsku podílel.
Určité kroky ke zlepšení situace a k tomu, aby se tlačenicím v čekárnách borských lékařů předešlo, podniká i provozovatel průmyslové zóny v Nové Hospodě, společnost CTPark Bor. „V současné době už lékařskou péči přímo v areálu parku nabízíme. Je to závodní lékař, který v parku ordinuje jeden den v týdnu. V objektu, který se v současnosti staví, budujeme také ordinaci pro lékaře, který bude poskytovat závodní i praktickou péči po celý týden," sdělila Iveta Kadeřávková.

Pravidelnou lékařskou péči by ale uvítali také v průmyslové zóně Vysočany. „V současné době žije ve Vysočanech možná pět set lidí, dalších třináct set lidí pracuje v tamních firmách. Ty se rozšiřují, pracovníků bude přibývat, ale ve Vysočanech není nic. Ani obchod. Takže určitě by se ordinace závodního a praktického lékaře vyplatila i tam," poznamenal Petr Belšán z firmy, která v průmyslové zóně působí.

Agenturní pracovníci tvoří v obou komerčních zónách přibližně pětinu až čtvrtinu, zbytek tvoří kmenoví zaměstnanci, kteří nejsou pouze z Borska, ale dojíždějí z Tachovska, Stříbrska, ale také z Plzeňska, Domažlicka a Mariánskolázeňska.

Účastníci středeční schůzky v Boru se shodli, že řada z těchto lidí potřebuje dostupné služby, včetně lékařské péče, spíše v místě svého zaměstnání, než v místě bydliště.

Proto se zástupci města, kraje, firem i zdravotnictví dohodli, že budou intenzivněji spolupracovat na řešení problémů, které by mohly s dalším přílivem lidí do průmyslových zón nastat.