Staré automobily, motocykly, autobusy či nákladní vozidla nejsou pro sedmnáctiletého Vojtěcha Melouna z Chodského Újezdu koníčkem. Jsou spíše velkým koněm, kterému věnuje prakticky veškerý svůj volný čas. „Modelům se věnuji spíše v zimě. Teď už začala letní sezona a ta u mě patří motorce. Jezdím na ní všude, do školy, na srazy, prostě všude," řekl mladík Deníku.

A nejezdí nějakou moderní, současnou. Pohybuje se na více než čtyřicet let staré ČZ 125.

Svět miniatur

Pokoj v rodinném domku v Chodském Újezdu připomíná velké parkoviště. Nebo spíše patrový parkovací dům. Modely vozidel, silničních i kolejových, jsou snad v každé vitríně. Různé velikosti, různá měřítka. Stovky automobilů a asi jedna stovka lokomotiv. „Auta a autobusy mě zajímají od malička. Hlavně ty skutečné, ale protože je mít nemohu, soustředil jsem se na modely," vysvětluje Vojta nad vitrínami.

A snaží se, aby jeho modely byly co nejpřesnější, vyvedené do posledních detailů. Proto také nepoužívá běžně dostupné stavebnice. „Stavebnice jsou spíše jen základem. Já se snažím z původně kovových nebo plastových strohých odlitků dotvořit model podle původních vzorů. Podle fotografií, nákresů, dostupných dokumentů," popsal modelář, který jako většina podobně zaměřených lidí začínal s papírovými vystřihovánkami. Později přešel na plastové a teď tvoří kromě nich také z hliníkových odlitků. U automobilů a vůbec silničních vozidel se specializuje na východoevropské značky, na vozidla, která brázdila české silnice od padesátých po osmdesátá léta.

Veteráni na dvoře

Vojta Meloun studuje na Střední škole v Boru a až se vyučí, bude opravářem motorových vozidel. Jak je uvedeno v první části článku, Vojta se po světě pohybuje s historickou ČZ 125. Automobil zatím řídit nemůže, osmnáct mu bude až v září. Ale přesto má na dvoře několik veteránů.

To je totiž jeho další koníček. A sen zároveň. „Můj sen se mi prakticky splnil. Ta auta, která jsem vždy chtěl vlastnit nejen v podobě modelů, ale jako skutečná, už všechna mám. Vlastně modelovou řadu škodovek od šedesátých let po rok 1990. Je to ale většinou všechno před renovací, kupovalo se to po pětistovkách za kus. Teď jen sehnat peníze na ty renovace."

Podobně je na tom s motocykly. Také těch má důstojnou sbírku. „Vlastně celou modelovou řadu pionýrů a malých motocyklů české poválečné výroby a několik motorek značek ČZ a Jawa. Snažím se získávat ty, které jsou něčím specifické. Třeba motorky, které používala armáda nebo Veřejná bezpečnost," vysvětlil.

Svoji lásku k motorům a modelům zdědil Vojta, jak sám říká, po tátovi. „Ten také modelaří, především se věnuje kolejovým vozidlům. Ale já teď přes léto žiju motorkami. Jezdím na srazy a různé podobné akce. K modelům se vrátím hlavně až zase v zimě," říká nad rozpracovaným modelem Škody Favorit v měřítku 1:87.