Vavřička vyhrál třináctý ročník soutěže s povídkou nazvanou Voholit, voškubat a spát! (Vítěznou povídku mohli čtenáři slyšet nedávno na autorském čtení ve Stříbře v čajovně U Kocoura.)

Za jak významnou lze cenu, kterou jste za povídku obdržel, považovat?

Zlatá zebra je pro autora a příznivce scifi významná a hodnotná cena a společně se soutěží O stříbřitělesklý halmochron a s nejprestižnější českou sci–fi literární soutěží Cena Karla Čapka tvoří zlatý triumvirát na vědeckofantastickém literárním poli. Mám z vítězství velkou radost.

Co pro vás osobně ocenění znamená?

Znamená pro mne jednak radost a satisfakci a příjemný pocit formálního uznání tvůrčí kvality a na druhé straně pro mne vítězství také představuje závazek a vyšší laťku pro další tvorbu. Zlatá zebra mi pomohla ke zvýšení sebevědomí a motivuje mne k pokoření další vysněné mety, kterou je Cena Karla Čapka.

Povídka vznikla náhodně, nebo je cíleně psaná pro zmíněnou literární soutěž?

Povídka „Voholit, oškubat a spát!“ byla napsaná přímo na míru podmínkám třináctého ročníku soutěže Zlatá zebra, což je poznat také z názvu povídky, který se přesně shoduje s vyhlášeným tématem soutěže. Téma, zápletka a název povídky jsou ve shodě a to, myslím, také pomohlo k vyššímu počtu bodů v celkovém hodnocení. Musím ještě podotknout, že k povídce vytvořil v souladu se soutěžními podmínkami doprovodnou ilustraci vynikající borský malíř Petr Šrédl, se kterým dlouhodobě spolupracuji. Ilustrace částečně a určitě pozitivně ovlivnila porotu, takže tímto Petrovi ještě jednou děkuji za podporu a pomoc.

Úryvek z vítězné povídky:
„Totálně jsme se zbořili. Zrzek, vlastním jménem David Aulis, se rozpovídal a kromě drsných košilatých fórů, které k dobru přidávali všichni z tria vesmírných boháčů, jsem se dozvěděl zaručený recept na úspěch. I tihle zkušení borci byli nejdřív zelenáči jako já a před pár lety seděli v tomhle baru a ptali se zkušených veteránů, jak přežít a zbohatnout a slyšeli stejný příběh, který pomohl i jim.
Trik je prý v tom, že si musím pohlídat dvě důležité věci. Snížit obsah paliva v nádržích ještě před finálním hyperprostorovým skokem a také musím prožít noc s duálkou. Průzkumné moduly mívají občas problémy a plné nádrže z důvodu technické závady explodují. O chybě VDS ví, ale vzhledem k velkým zásobám starých modulů a zároveň velkému počtu zkušebních pilotů to nikdo neřeší. Je levnější nechat zařvat pár chlapů než investovat do opravy.
Podle toho, co jsem se dozvěděl, je ideální odstartovat z měsíční základny ale místo přímého přechodu do hyperprostoru spálit část paliva a zaletět si na blízkou planetku Optimus do vyhlášeného hodinového hotelu. Jak říkají vesmírní mazáci, ten, kdo nevyzkouší duálku, tak není pořádnej chlap a začne se mu lepit vesmírná smůla na paty.“ Jan Vavřička

Nedávno jste vydal knihu Vostrá pohoda – jak jste spokojen s jejím prodejem a jaké jsou ohlasy čtenářů?

S prodejem jsem spokojen. Vzhledem k situaci na českém literárním trhu se prodává dobře. Chystám se knížku ještě více propagovat a pořádat autorská čtení spojená s autogramiádou. Poslední autorské čtení ve stříbrské čajovně U Kocoura bylo velmi příjemné a po čtení byl o knížku větší zájem, což mne velmi těší. Ohlasy čtenářů jsou naprosto skvělé a mám z nich radost. Pokud bude zájem o autorské čtení v Tachově, rád čtenářům přednesu například vítěznou povídku Voholit, oškubat a spát!

Rád bych tímto poděkoval všem fanouškům a přátelům, kteří mne v tvorbě podporují. Děkuji manželce za trpělivost a pochopení.

Chystáte nějakou další knihu, případě přihlásil jste se do dalších soutěží?

Ano, připravuji další knihu. Mám rozepsáno několik scénářů povídek a právě pracuji na jedné kriminální sci–fi povídce. Co se týče soutěží, určitě se chystám zúčastnit Ceny Karla Čapka, ale pouze v případě, že budu přesvědčen o stoprocentní kvalitě nové povídky. Za zmínku také stojí fakt, že jsem se zúčastnil soutěže O stříbřitělesklý halmochron 2010 a získal třetí místo, z čehož mám také velkou radost.