Doslova v těsné blízkosti hraniční čáry mezi Českem a Německem stojí žulový dvoumetrový sloup. Členové českého a německého spolku mají monolit za symbol setkávání a usadili ho na místo, kudy ve středověku vedla Zlatá cesta. Právě o obnovení historické pradávné cesty už roky usilují český spolek Terra Tachovia a německý Via Carolina. V pátek slavnostně odhalili zmíněný kamenný blok, stalo se tak při příležitosti Dne Evropy.
Páteční slavnostní akt byl plný symboliky. Z české strany přišla skupina Čechů a z německé skupina Němců. V místě monolitu pak došlo na uvítání, pozdravy a ruky podání. Na řadu přišly i vzpomínky. „Alfred Wolf se do Tachova dostal poprvé až koncem osmdesátých let minulého století. Tou dobou bylo tachovské náměstí plné přísahajících vojáků. Nepředstavoval si, že se pak v brzké době hranice otevře a společně budeme moci tvořit budoucnost.," zavzpomínal Roman Soukup na první návštěvu dnešního předsedy německého spolku Via Carolina a místostarostu Bärnau. „Když jsem v devadesátých letech cestoval po světě, na letištích byly koridory pro členy Evropské unie a pro ostatní. Mrzelo mě, že musím jít tam, jako že nepatřím do Evropy, ale mezi ty ostatní," přiblížil Soukup svůj zážitek s tím, že situace v Evropě se ale změnila. „Pak jsme začali spolupracovat v roce 2001 s německým spolkem a to vygradovalo v projekt, který byl koncem loňského roku ukončen," dále poukázal na činnost obnovování Zlaté cesty. Změnu a možnost být v místě, před nímž z české strany dříve stála železná opona, okomentoval také předseda Wolf. „Od doby, kdy jsem byl poprvé v Tachově, se svět změnil a musím říci, že pozitivně. Zde je symbolický bod a můžeme se u něho setkávat," řekl.
Monolit je součástí místa setkávání na českoněmecké hranici, ke kterému vede poutní cesta jak z blízkého historického parku v Bärnau, tak z Tachova a Pernolce.
Kamenný blok váží 750 kilogramů, je vytesán ze žuly z Flossenburgu. Autorem jsou Vojtěch Soukup a Herbert Lankl, který vysvětlil, proč se okénko uvnitř sloupu láme. „Je to jednoduché. Když se podíváte na mapu a vidíte kde je Praha a kde Norimberk, tak také vidíte, že právě zde se cesta lomí o šest stupňů. Okénko v horní části sloupu se také láme o šest stupňů," poukázal Lankl. „Navíc při pohledu z Čech máte možnost vidět nápis Norimberk a při pohledu z Německa je nápis Prag," dodal Soukup k popisu monolitu nesoucího název „Norimberk – 6° – Prag". Vlastní kvádr stojí na české straně, ale jeho stěna je přesně na hranici. V těsné blízkosti jsou také dva masivní stoly s lavicemi. Desky stolů protínají v jedné třetině menší žulové sloupy. U jedno stolu jsou dvě třetiny na německé straně u druhého je tomu naopak.
Německý a český spolek obnovují Zlatou cestu, středověkou poutní a obchodní stezku a také po ní pořádají výlety, takzvané Špacíry po Zlaté cestě. Zlatou cestu lemuje řada milníků času pojmenovaných po významných osobnostech českých dějin a je na ní několik odpočívadel a uměleckých děl.