VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Můj den začíná rituálem u sochy Jana Nepomuckého

Stříbro – Má rád staré věci, žije mezi nimi a několik let už mezi nimi i pracuje. Má k nim prý velký vztah. Řeč je o práci v muzeu a více nám o svém zaměstnání řekl přímo ředitel stříbrského muzea Pavel Plánka.

4.9.2010
SDÍLEJ:

Pavel PlánkaFoto: DENÍK/Martina Sihelská

Jak jste se dostal k práci ředitele v muzeu?

Zúčastnil jsem se výběrového řízení, protože práce v muzeu mi v dnešní uspěchané době a konzumní společnosti přišla smysluplná a navíc pracovat v objektu bývalého minoritského kláštera z roku 1253 je přece krásné.

Takže je to hlavně tím, že obdivujete tento dům?

Částečně to při mém rozhodování mělo svou váhu, protože mám rád staré věci, obzvlášť architekturu.

Co je teď momentálně ve vaší práci prioritou?

Momentálně objekt prochází poslední fází rozsáhlé rekonstrukce, investice byla rozdělena na dvě etapy. První etapa rekonstrukce zhruba dvou třetin objektu stála dvaatřicet miliónů korun, druhá bude stát bezmála dvanáct miliónů korun a měla by být stavebně dokončena k poslednímu dni letošního roku. V souvislosti s probíhajícími stavebními úpravami se cítím být opravdu plně vytížen a věřím, že po znovuotevření celého objektu návštěvníci objeví a ocení genius loci tohoto místa.

Co vám post ředitele přinesl?

Post ředitele znamená mít koncepci, vědět, co chci, obhájit a přijmout zodpovědnost za svá rozhodnutí a zrealizovat je.

Máte pocit, že lidé vaší práci oceňují?

Já doufám, že ano.

Co vám nejvíce vadí?

Mrzí mě lidská lhostejnost. Myslím, že nám taky chybí trochu pokora.

Nechtěl jste s tím někdy, jak se říká, seknout?

Ano, napadlo mě to. Občas nad některými věcmi zůstává rozum stát, ale nejsem zvyklý utíkat a natož se vzdávat.

Jedno japonské přísloví praví: Není umění vítězit nad druhými, ale sám nad sebou.“

Z čeho míváte největší radost?¨

Už mi brzy bude padesát let, takže mam radost, když se ráno probudím, nic mě nebolí a venku svítí sluníčko.

Jak začíná váš pracovní den?

Mám takový malý rituál, přijdu do muzea a zastavím se v křížové chodbě u sochy Jana Nepomuckého, sáhnu mu na ruku, většinou si přitom něco přeju a jdu pracovat. Je to takový můj patron.

Co byste vzkázal našim čtenářům?

Přeji každému, ať dělá, co ho baví, to je totiž, hned po zdraví, jeden z největších darů.

Autor: Martina Sihelská

4.9.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Na snímku hlasoval Plzeňan Marian Bradáč, který v jedné z komisí také zasedal coby místopředseda.

Starostům se nevedlo, vyhrál jen jeden z nich

Rozkvetlé třešně u Těchlovic.
12

Síla přírody: ohořelé větve rozkvetly

Vrba: Máme co napravovat

Plzeň – Porážkou s Luganem připravili svým fanouškům velké zklamání. Už tuto neděli si je mohou fotbalisté Viktorie Plzeň částečně udobřit. V jedenáctém kole první ligy doma přivítají celek Zbrojovky Brno.

Asistenční pes s vámi nesmí, slyšela vozíčkářka v obchodu

Plzeň - Personál prodejny a ostraha zákaz vstupu popřely.

I v komunistické baště vyhrálo Babišovo ANO

Horní Kozolupy – Jako jediná strana v celém okrese dokázala KSČM v parlamentních volbách v roce 2013 získat přes padesát procent hlasů. Konkrétně 50,84%. Komunisté vůbec měli ve všech volbách v této obci na růžích ustláno.

Hubník: Škoda první půle

Lugano (od zvláštního zpravodaje deníku) – Utkáním proti Luganu naskočil znovu do mužstva po dlouhé pauze zaviněné vleklým zraněním. Svůj návrat si ale kapitán Viktorie Roman Hubník představoval určitě jinak. Jeho tým prohrál v Luganu 2:3 a ani on sám neměl svůj den.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení