Většina výstavních panelů je zaměřena na dění na Šumavě. „Ale speciálně pro Tachov jsme připravili také několik panelů, které mapují osudy několika lidí z Tachovska," uvedl autor výstavy Libor Svoboda, který je vedoucím skupiny výzkumu protikomunistického odboje a odporu při Ústavu pro studium totalitních režimů.

Expozice v Muzeu Českého lesa v Tachově tak například zobrazuje osudy Otakara Rambouska či Jana Hoška, kteří byli přeshraničními kurýry a pomáhali převádět emigranty do zahraničí.

„Výstava vznikla během diskusí, které jsme vedli nad úlohou kurýrů na hranicích. Chtěli jsme připomenout památku lidí, kteří z řady důvodů nemohli nebo nechtěli po roce 1948 žít v Československu," uvedl Svoboda. „Mnozí z nich přišli o život a jsme si dobře vědomi, že nejen oni, ale i příslušníci Pohraniční stráže byli zbytečnými oběťmi tehdejší doby," doplnil.

Podle plukovníka Eduarda Stehlíka, prvního náměstka ředitele ústavu, se výstava snaží ukázat obě strany mince. „Myslím, že hovoří velice srozumitelnou řečí," uvedl.

Autoři výstavy se snažili expozici koncipovat tak, aby měla co říct pamětníkům doby i mladším generacím.

Kromě seznámení se s činností a osudy dvou převaděčů a kurýrů z Tachovska – Otakara Rambouska a Jana Hoška – se návštěvníci výstavy mohou seznámit mimo jiné také s příběhem Josefa Hasila, převaděče s jehož osobou je právě spojován titul Král Šumavy.

Expozice rovněž představuje Franze Kiliána Nowotného, jehož činnost se stala předlohou pro román a film Král Šumavy a jehož osoba je nepřímo představena také v jedné z epizod seriálu Třicet případů majora Zemana.

Výstava rovněž informuje o akci Kámen, která byla po únoru 1948 provokační akcí Státní bezpečnosti. Expozice připomíná vyšetřovací metody StB, zabývá se propagandistickou literaturou a filmem, ale připomíná také osudy pohraničníků.