Poprvé kompletně sestavený viděla betlém také vnučka stavitele Kristina Vavříková. „Byla jsem z toho dojatá. Nikdy jsem betlém celý sestavený neviděla, jenom jsme jako děti zbožně chodili kolem několika beden na půdě, kde byl betlém uložený. Děda si stavěl už jen jeho část, jesličky a okolí,“ řekla Deníku Vavříková.

Wenzel Zeller začal betlém stavět ve dvacátých letech minulého století. „Postupně jej doplňoval čtyřicet let. Betlém měl vyčleněnou místnost, byla to dědečkova kancelář, kde jej také zpřístupňoval veřejnosti. Naposledy ale byl přístupný v roce 1943,“ uvedla vnučka.

Poté stavitel betlém složil a v předvánočním čase rozložil vždy jeho nejdůležitější části, ale už jen pro potěšení rodiny.

Po desetiletích, kdy byl uložen na půdě v bednách, se rodina stavitele rozhodla, že by betlém nabídla tachovskému muzeu. To nabídku přijalo a dílo odkoupilo. „Ty desítky let, kdy byl betlém složen v krabicích, se na něm trochu podepsaly. Museli jsme každou část vzít, očistit, některé stavby a figurky opravit,“ uvedla konzervátorka tachovského muzea Jaroslava Brichtová. Práce trvaly několik měsíců, poslední dva měsíce před zpřístupněním na betlému pracovalo několik lidí denně.

Betlém je široký 4,70 metru a do hloubky měří dva metry. Najdeme na něm 54 staveb, z nichž některé jsou replikami skutečných objektů (Dürerův dům, chrám Vasilije Blaženého, chrám Notre Dame a další), stovku figurek a více než sto zvířat. Některé důležité části betlému jsou osvětleny.

Stavitel Zeller navázal svým dílem na betlémářskou tradici, která byla v minulých staletích na Tachovsku rozvinutá. „Betlémy tvořili často významní malíři, což platí i pro Tachovsko. Také tady je vytvářeli význační regionální umělci,“ vyjádřila se ředitelka muzea.

Betlémy byly především záležitostí kostelů. Za vlády císaře Josefa II. ale vedla tehdejší opatření vůči církvi k zlidovění této tvořivosti. „Betlémářství na Tachovsku bylo velmi rozvinuté a rozšířené, často sloužilo i jako přivýdělek,“ popsala historii betlémářství Hutníková. „Velký pohyblivý mechanický betlém vznikl na Tachovsku ve třicátých letech dvacátého století. Z toho se ale zachovala jen torza, která ovšem nejsou ve stavu, aby se betlém dal zachránit,“ uvedla dále. S potomky stavitelů tohoto tzv. Brunnerova betlému je ale muzeum v kontaktu.

Naštěstí se podle ředitelky podařilo zachovat Zellerův betlém, který nyní muzeum zpřístupnilo. Návštěvníci muzea jej mohou obdivovat minimálně do Tří králů, pak bude zpřístupněn zase v předvánočním ča­se.