Kdy vás napadlo, že byste mohla pracovat na úřadě?

Od roku 1993 jsem pracovala jako účetní, práce s lidmi mě bavila,a ti mi právě postupně navrhovali, abych zkusila kandidovat do voleb. A tak jsem v roce 2002 kandidovala poprvé a o čtyři roky později podruhé.

Je tato práce pro vás velkým přínosem, jaké vám přináší pozitiva či negativa?

Je to zaměstnání jak pozitivní, tak negativní, tak to prostě je s každou prací pro lidi, naštěstí klady u nás převažují.

Jak kloubíte rodinu s prací?

Rodina i práce se dají vždycky skloubit, a co víc mohu říct je to, že mám velmi tolerantního muže.

Máte čas na nějaké koníčky?

Mým největším koníčkem je čtení, a na to si vždycky dokážu čas udělat.

Budete opět kandidovat?

Ještě nejsem úplně rozhodnutá, ale spíše už ne.

Když už máte volno, jak jej trávíte?

Jak už jsem se zmiňovala, nejvíce čtením, ale také ráda cestuji. Jsem pořád taková neuvolněná, a tohle mi pomáhá k relaxaci.

Kolik hodin týdně svému úřadu věnujete?

V týdnu jsem na úřadě každé pondělí a středu. Ale to není samozřejmě vše. I v další dny jezdím po různých zasedáních, protože naše obec je členem svazku mikroregionu Kostantinsko – Lázeňsko. K tomu musím připomenout další hodiny práce, když se děje něco důležitého a neodkladného, co je třeba zařídit.

Jací jsou vaši občané, jaký k vám mají jako k ženě přístup?

Lidé jsou všude stejní, osobně si myslím, že jejich přístup ke mně je daný mým věkem, a tím, že jsem zdejším obyvatelem už dlouhé roky.

Těšíte se na dovolenou?Jak si ji představujete?

Popravdě řečeno, já vůbec žádnou dovolenou nemám.

Vaříte doma a pokud ano, co nejraději jíte z vaší kuchyně?

Musím vařit denně, neboť s manželem máme oba dietu. Nejraději jím obyčejná jídla jako jsou třeba zapečené těstoviny nebo francouzské brambory, mám ráda i květák.