“Přikrmovat se začíná koncem léta, v období kdy končí žně. Je to z toho důvodu, že zvěř potřebuje získat zásobní látky ještě před začátkem období nouze, protože v zimě se jejich metabolismus zpomaluje. Příkrmy zajišťují ze zákona osoby zodpovědné za jednotlivé územní celky, takzvané honitby,“ sdělil Deníku Jiří Peterka, zástupce Oblastního mysliveckého spolku v Plzni.

Myslivci mají pomocníky. “Zejména školy mají zájem ukázat žákům, jak se starat o zvěř v zimních měsících. Pořádají se debaty i výpravy dětských tříd do lesů v doprovodu pověřeného lesníka. V případě, že mají i další lidé zájem pomoci s příkrmy, měli by se nejprve obrátit na mysliveckého hospodáře v jejich regionu. Ten jim poradí, jaké konkrétní druhy příkrmů jsou žádané, a v jakém množství. Je třeba si uvědomit, že by se zvěř neměla krmit, našim cílem je jim s potravou pomoci, ale nepoškodit jejich instinkty hledat si ji sami. V každé honitbě jsou jiné druhy zvěře, s jinými požadavky na potravu. Tak jako by se nemělo měnit množství, tak i skladba příkrmu by měla zůstávat stejná,“ doplnil Peterka.

Podle lesníků se snaží zvěři pomáhat více lidé ze vsí a mladší školáci, ale i oni by si měli nechat nejprve poradit od odborníků.

“Zejména základní školy pomáhají mysliveckým sdružením sběrem kaštanů a žaludů. Lidé se snaží zvěři pomáhat, bohužel ale díky neznalosti spíše škodí,“ doplnil Deníku Josef Červinka, odborný lesní hospodář pro Tachovsko. „Přípravy na zimní období už začaly. Jednotliví myslivečtí hospodáři nasušili seno a pokračují v dalších přípravách. Chystá se krmná řepa, sušené nebo speciálně v soli konzervované jeřabiny, z jadrných příkrmů pak oves, pšenice a vojtěška.“

Lidé, kteří mají zájem, mohou pomoci zejména sušeným neplesnivým pečivem, dužnatými krmivy jako jablka nebo mrkev a samozřejmě kaštany, žaludy a bukvicemi. Nejlepším řešením je, když nastřádané potraviny neodvezou do lesa sami, ale odevzdají ho mysliveckému sdružení.

Veronika Černá