„Nejvíce riziková území z pohledu možného zavlečení viru ptačí chřipky jsou tahová shromaždiště vodní pernaté zvěře,“ říká mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Šilha.


Pro myslivce to znamená provádět pravidelné obchůzky. „Kontrolují se místa větší koncentrace tažných ptáků,“ potvrdil Václav Fatura z Mysliveckého sdružení Lesy Staré Sedliště.
Rizikoví jsou z pohledu vnímavosti k ptačí chřipce třeba kachny, labutě, nebo racci. „Jde o ptáky především z čeledi vrubozobých, na které musejí myslivci soustředit při základním monitoringu svoji pozornost,“ říká Jiří Šilha.


Myslivecká jednota doufá, že při preventivních opatřeních nebude docházet k nesmyslným vybíjením chovů zvířat či zvěře tak, jako tomu docházelo u při výskytu bovinní spongiformní encefalopatie.
„Migrace pernaté zvěře, sezónní a denní je přirozeným jevem, což nelze nijak ovlivnit a do budoucnosti to bude přinášet rizika dalšího lokálního výskytu „ptačí chřipky“,“ uvědomují si myslivci.


„Doufáme, že toto onemocnění nebude mít destruktivní následky na populace volně-žijících ptáků a zvěře,“ přál by si Jiří Šilha.
Pro myslivce vyplývá ze současné situace nutnost sledovat chování, resp. zdravotní stav pernaté zvěře, a to především vodní pernaté zvěře (kachny, labutě, racci, brodiví) a v případě zjištění výrazných změn v chování těchto ptáků ihned informovat příslušného pracovníka veterinární správy.
Při hodnocení změn chování, nálezů mrtvých ptáků je nutné celou situaci vždy odpovědně vyhodnotit. „Utajování vícečetných úhynů pod jakoukoliv záminkou by mohlo mít nedozírné negativní dopady,“ varuje Šilha.