Myslivci pokračují v přikrmování zvěře. Přirozených zdrojů potravy postupně ubývá, zvěř je nucena hledat potravu na polích. „Přikrmování je důležité, zvěř si musí vytvořit tukové zásoby, aby v zimě nestrádala,“ říká Zdeněk Šnejd z mysliveckého sdružení Budovatel Tachov. Myslivci z tohoto sdružení už nakoupili jaderné krmivo. Zároveň tím poskytli důkaz, že nejsou jen lovci, ale i dobří hospodáři, kteří kvůli péči o honitbu nelitují obětovat velké sumy peněz. Krmivo totiž oproti loňsku dvojnásobně podražilo, sdružení muselo utratit za krmení tisíce korun.

„V současnosti stojí metrák jádra 500 korun,“ potvrdil Šnejd. Příslušníci Hubertova cechu z tachovského sdružení museli přichystat i jiné zdroje krmiva. „Každý náš člen například musí dodat 20 kilogramů letniny. To jsou kaštany, žaludy, sušené kopřivy, maliny, sušené jeřabiny,“ říká Zdeněk Šnejd. Některá myslivecká sdružení kaštany a žaludy dokonce i vykupují. Plody je zapotřebí rychle dosušit na skladovatelnou vlhkost, aby nedošlo k jejich zaplísnění. V průběhu listopadu a prosince je pak odvážejí do přikrmovacích zařízení a zpestřují zvěři potravu. Třísloviny obsažené v těchto plodech pomáhají snižovat škody na lesních kulturách.

„Trávicí trakt je ještě přizpůsoben zpracování škrobnaté jadrné potravy, a zvěř tak dokáže efektivně využít energii a přeměnit ji na životně důležité tukové zásoby, bez kterých by nepřežila dlouhé zimní období. Současně myslivci kontrolují technický stav přikrmovacích zařízení a umístění krmelců v návaznosti na plochy oseté ozimými obilovinami a ozimou řepkou,“ říká Jiří Šilha z Českomoravské myslivecké jednoty. O novém umístění krmného zařízení se musí uživatel honitby dohodnout s majitelem pozemku, což je nejenom slušnost, ale i povinnost vycházející ze Zákona o myslivosti, který garantuje v tomto směru široká práva majiteli pozemku.

Seno do krmelců se zakládá až po objevení sněhové pokrývky. Dokud nenapadne sníh, zvěř seno z krmelců nebere, protože nalezne dostatek objemné potravy z přirozených zdrojů. Myslivci pravidelně kontrolují množství soli ve slaniscích. Slanisko je myslivecké zařízení, které slouží k předkládání kusové krmné soli. Nejčastěji je provedeno ve formě rozříznutého kmínku mladého stromku, a do takto vzniklé vidlice je zasazena kusová sůl. „V říjnu se myslivci musí věnovat bažantům. Přikrmování se provádí doplňováním přiměřeného množství jadrných krmiv a obilních odpadů do zásypů, přičemž nikdy nesmí dojít k zaplísnění předkládaného krmiva,“ říká Šilha.

Je nutno krmit tak, aby bažanti nalézali potravu na více místech. Pokud nenaleznou ve svém okolí dostatek potravy, vydávají se potravu hledat, což není žádoucí, neboť dochází k jejich rozprchávání do volné krajiny, kde jsou ohroženi hlavně predátory a vlivy civilizace.