Původně vojenské letiště bylo založené roku 1965. Využíval ho 45. dělostřelecký průzkumný pluk z Líní a pak také sloužilo pro práškovací letadla.
Od roku 2001 je soukromé a provozuje ho Aeroklub Erpužice. Slavné MIGy vystřídaly moderní létající stroje a vskutku milovníkům létání srdce zaplesá, když vidí ultralehká letadla, motorová rogala, či vírníky. Každý stroj má své parkovací místo v hangáru, který je svým způsobem velikým unikátem. Jde totiž o bývalý hangár ze zrušeného letiště v Plzni na Borech a byl určen k demolici. Došlo na jeho záchranu a ocelová konstrukce z roku 1928 je chloubou letiště Erpužice.
Velikým fandou létání a spolumajitelem letecké školy je František Herink. Létá od roku 1988, kdy začínal jako pilot větroně. V letecké škole je hlavním instruktorem pro motorová rogala, ultralehké vírníky a různé typy sportovních ultralehkých letadel.
„Létáme především o víkendech. Jelikož jsme neveřejné letiště, využívají je členové aeroklubu a pokud by zde chtěl přistát někdo jiný, musí se předem domluvit s provozovatelem,“ řekl Deníku Herink.
V hangárech v současnosti „garážuje“ více než dvacítka malých letadel (vzletové hmotnosti do 600 kg), motorových rogal a vírníků.
Ačkoliv je erpužické letiště neveřejné, loni v létě se na jeden den otevřelo všem zájemcům, kteří si mohli letadla prohlédnout, případně se také proletět nad okolní krajinou.