Nad Trnovým mlýnem (pod silnicí Zadní Chodov – Broumov) vtéká Huťský potok do potoka Hamerského. Vydáte- li se odtud proti proudu, máte nejprve na svazích zprava i zleva louky, pak zprava les a zleva louky až nakonec je potoční niva zcela pohlcena lesy. Na hranici krajů se dostáváte v místech zvaných Na kopci, když předtím projdete kolem starých důlních děl a skrze hradbu bývalé obory.

Hranici krajů dál tvoří sám potok. Jdete pořád proti proudu a nad cestou po pravé ruce se rýsují skály a balvanité sutě zarostlé borovými i smrkovými lesy. Jste pod kótou 622 metrů. Ta padá severním svahem do bočního údolí, kde podle očekávání najdete i pár pěkných smrků s obvody kmenů kolem tří metrů. Je to dáno vlhčím a chladnějším klimatem údolí a žlabů, smrk je totiž původně horská dřevina či dřevina rašelinných a podmáčených poloh. V každém případě nemá rád suchá a příliš teplá stanoviště.

Půjdete – li zpět po proudu, tedy po pravém břehu, objevíte v místech, kde do Huťského potoka přitéká drobný potůček nádherně rostlý plnodřevný smrk s obvodem kmene kolem 340 centimetrů. Panečku, byl by z něho docela pěkný památný strom nebo významný strom Lesů České republiky.

Lesem podél již zmiňovaného potůčku vylezete k silnici z Broumova na Chodovskou Huť, pod tzv. Židův kopec (kóta 590 metrů). Cesta směrem západním padá do údolí Tiché k pstruhovým rybníčkům, do divoce vyhlížející olšiny nad Farským rybníkem. O zdejších mokřadech jsem psal v jednom ze svých vůbec prvních článcích o přírodě Tachovska. Pokud si ještě vzpomínám, psal jsem tehdy zejména o botanických kvalitách zdejších biotopů (olšiny, ostřicové porosty, květnaté bučiny, …) a o zaniklém návrhu na vyhlášení přírodní rezervace. Dnes přidám pár poznámek o starých smrcích, zde rostoucích.

Najdete je snadno, na rozmezí smrkového lesa a olšiny, naproti sádkám. Začnu tím zlomeným – dosud stojícímu pahýlu jsem naměřil obvod 345 centimetrů a to prosím bez kůry, většinou již opadlé. Pak tu jsou dva dvojáky. První se rozdvojuje asi 2 metry nad zemí a ve výšce 130 centimetrů jsem naměřil obvod 360 centimetrů. Druhý dvoják je mohutnější, ve výši jednoho metru nad zemí jsem naměřil společný obvod čtyři a čtvrt metru.

Od smrků se můžete vrátit k Farskému rybníku a podél něj do Broumova nebo pokračovat podmáčenými smrčinami proti proudu Tiché. Přirozeně vyhlížející tok tvoří opět krajskou hranici. Když jsem tudy šel naposledy někdy loni v prosinci, „schovávala“ se za potokem skupinka bachyň se selaty. Z lesního rozcestí na „Štruncově hvězdě“ je další možnost k přímému návratu do Broumova. Pokud si chcete udělat opravdu dlouhý výlet pokračujte dále po hranici krajů a to údolím Pekelského potoka až ke státní hranici, po ní vzhůru k silnici na Broumov. Podniknete tak „superhraniční“ výlet – po hranici krajů (a okresů), hranici státní a po hranici Chráněné krajinné oblasti Český les.

Miroslav Trégler