Soustavu uzavírá jeden z největších západočeských rybníků – Regent. Raritou je rybník Knížecí přímo rozpůlený krajskou hranicí.

Pojďme tedy po hranici směrem avizovaným v nadpisu a začněme na jižním břehu Kravského rybníka. Lemují jej břízy a houbařům nemusím připomínat, co to znamená. Nakonec i letní a podzimní procházky po samotné hrázi s duby a jinými stromy přináší občas zajímavé houbařské zážitky. V nivě pod hrází je starý vrbník, tedy našimi předky vysazený porost vrby košíkářské. Dnes už vrby nikdo pravidelně neořezává a tak tu najdete těžko prostupnou proutěnou džungli.

Směrem k trstěnické silnici je skryt v lese bývalý lovecký zámeček Berchenbogen. V mokřadech při potoce mezi lesem a silnicí najdeme prvních pár kosatců sibiřských. To je důležitá, neřku-li erbovní kytka v daném území. O tom později. Hranice krajů protíná trstěnicko-chodovoplánskou silnici v malém lesíku, nicméně zajímavější je dubové stromořadí. To by mělo být při realizaci přeložky silnice I 2I v co největší míře zachována. A jsem u již zmíněného Knížecího rybníka. Byl nedávno odbahněn a řekl bych, že není zatím nijak zvláště biologicky hodnotný.

A dostáváme se do míst, jimž říkám Mokřady Mnišského lesa – do potočních niv mezi rybníky Senným a Zaječím nahoře a Regentem dole. Pro zajímavost, nachází se zde studny pivovaru Chodovar. Už tento samotný fakt nabádá k dodržování určitých pravidel, bohužel ne vždy respektovaných. Mokřady Mnišského lesa jsou zajímavou botanickou lokalitou a nejen to. Žije zde solidní populace hnědáska chrastavcového, celoevropsky chráněného denního motýla.

Ale zpět ke květinám. Právě tady jsou největší porosty kosatce sibiřského, počátek léta zmodrá a zavoní mořem květů. Prosím netrhat, nevykopávat. Jde o zvláště chráněnou rostlinu. Výskyt kosatce sibiřského byl také důvodem vyhlášení přírodní rezervace se vše říkajícím názvem Kosatcová louka. Kdo si dnes při pohledu na rozkvetlou nádheru vzpomene, jak tu na konci 80. let minulého století kopal bagr odvodňovací příkopy a jak hrstka nadšenců běhala tam a zpět a přesazovala kosatce? Předpokládám, že mladší generace ani neví, co to byly tzv. náhradní rekultivace.

V Mokřadech Mnišského lesa ještě chvíli zůstaneme a já se pokusím namátkou vypsat několik dalších zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin, které jsem tu vídával či stále vídávám. Z orchidejí jsou to například prstnatec májový pravý (býval tu i bělokvětém morfotypu), vemeník dvoulistý, vrby plazivá i rozmarýnolistá, vachta trojlistá, prha chlumní (arnika), stařinec potoční, všivec lesní, rosnatka okrouhlolistá či mohutná trstnatá ostřice latnatá. Bývala tu třeba i tolije bahenní, ale v poslední době jsem ji nezaregistroval. Pro uchování některých druhů je zásadní způsob hospodaření. Zamokřené plochy již dávno opustili zemědělci a tak se managementy musí zabývat ochrana přírody. Krajský úřad Karlovarského kraje zajišťuje kosení vybraných částí přírodní rezervace Kosatcová louka. Městský úřad v Mariánských Lázních kosení některých navazujících ploch včetně časné (červnové) pásové seče v místech výskytu hnědáska chrastavcového.

Hranice krajů běží dále po zpevněné lesní cestě až ku světlině, jež je dlouhodobě vypuštěným rybníkem. Bývalé dno ovládly porosty ostřic. O něco níže po proudu potůčku leží Mnišský rybník. Také není příliš vodnatý, nicméně nad rozsáhlými rákosinami (tvořenými zde převážně porosty přesličky poříční) a bílými květy lakušníků či šípatek zaplesá srdce nejednoho milovníka přírody či přírodovědce. Pod Mnišským rybníkem vede železniční trať z Chebu do Plzně a kaskáda rybníků Horní, Prostřední a Dolní nás vrací k Regentu. Hranice krajů u onoho Prostředního rybníka uhýbá nenávratně k východu. V lese nedaleko Mnišského rybníka jsem před lety učinil překvapivý nález jinak horské kapradiny žebrovice různolisté.

Tam, kde jsou mokřady, lesy a rybníky jsou také obojživelníci, plazi a ptáci. Právě v mělkých a polovypuštěných vodách byli zjištěni například čolek obecný, skokani krátkonozí, ostronosí, hnědí, na mokřinách lze potkat zmiji obecnou či ještěrku živorodou. V krajině mezi Kravským rybníkem a rybníkem Regentem není problém se pravidelně setkávat s oběma druhy čápů, s volavkami popelavými a v poslední době i bílými, s hejnky kormoránů, s labutěmi nebo luňáky. Občas se tu objeví i orel mořský. To jsou ti největší a nejméně přehlédnutelní. Zkušení ornitologové by vám zajisté předložili daleko delší výčet.

Miroslav Trégler