Střeble, neboli německy Ströbl, byla osada, která zaujímala polohu ve svahu nad hraničním potokem jen kousek jihozápadním směrem od Rozvadova. Od středověku zde pracoval vodní hamr. Do 16. století datujeme hospodářský dvůr, k němuž za Františka Kohlera někdy ve druhé polovině 18. století přistavěli barokní zámeček. Prosperitu majiteli Střeble zajišťovalo i několik skláren. Patřily vůbec k prvním, co vyrostly v oblasti dnešního Tachovského příhraničí. Za Kohlerů či též Kollerů vytostla ve Střebli nejstarší brusírna skla, vznikl zde dokonce hamr na výrobu cínových fólií určených k potahování zrcadel, obnovila se papírna a také vyrostly budovy dalších podpůrných provozů.

Tehdy se osada těšila mimořádnému rozvoji a patřila, pokud šlo o vybavení provozů, k těm nejmodernějším vůbec. Ve své době. Okenní čočky a zrcadla ze Střeble vyváželi prakticky do celé Evropy. Německa, Holandska, ale také například do oblasti dnešního Maďarska, tehdy Uher. I když se ve Střebli vystřídalo více majitelů, Kohlerův hospodářský boom již nikdo nikdy nedokázal zopakovat. Dnes najde návštěvník na místě Střeble pouze mokřiny, zbytky náhonů a má-li štěstí, tak i základových zdí někdejších staveb.

Těm se stala osudnými léta po druhé světové válce. Osada, ležící v sousedství hranice, byla vysídlena a během počátku 50. let zcela zbořena. Podle údajů ze třicátých let dvacátého století zde žilo něco okolo sto třiceti obyvatel. Po roce 1990 umístili mezi dvě zachovalé lípy jednoduchý památníček někdejší němečtí starousedlíci. I když přesnou dataci vzniku zámku nemáme k dispozici, předpokládá se, že jej nechal vystavět zmíněný úspěšný sklářský podnikatel František Kohler po roce 1773, kdy lokalitu získal za 12 012 rýnských zlatých.

Jinde v odborné literatuře ovšem nalezneme domněnku, že samostatný stateček se zámkem zde vznikl již po roce 1669 za Jana Jiřího Kramera. Pokud jde o majitele a nájemce areálu, vystřídala se jich ve Střebli slušná řádka. Přesto, že zámek zanikl, aniž by byl jakkoliv zdokumentován, až po roce 1945, nemáme zatím k dispozici žádné prameny, objasňující jeho přesnou architektonickou podobu či výzdobu. Na indikační mapě z roku 1838 vidíme zachycenou zámeckou stavbu, obklopenou pravidelně rozloženým parkem.

Patrný je také potok, tvořící pozdější státní hranici, jenž sloužil k pohonu mlýna a hladírny zrcadel. Uprostřed ne zcela snadno rozpoznatelného zbytku výsadby původního parku nalezneme zbytek původního zaklenutí zámeckých sklepení i část obvodového zdiva památky. S lokalizací může pomoci rybník ležící v sousedství rozvalin nedaleko bývalého rozvadovského hraničního přechodu, jen kousek pod dálničním mostem. Během druhé poloviny dvacátého století byla Střeble jako součást hraničního pásma veřejnosti prakticky nepřístupná, prostor zaniklé osady byl využíván jako pastviny.

David Růžička