VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na procházku do krajiny mezi Hošťkou a Žebráky

Tachovsko – O první letní sobotě rozzářené od rána sluncem jsem vyrazil na vnitrozemský hřeben Českého lesa.

26.6.2012
SDÍLEJ:

KVĚTNÍ ABNORMALITY na náprstnících červených nedaleko Hošťky.Foto: Miroslav Trégler

Nad zaniklou vsí Bohuslaví přelézá silnička z Labutě do Hošťky nevýrazné sedlo mezi Slepičím vrchem a Farskou strání a lesní masív je zde otevřen loukami a pastvinami. Bývalo jich tu daleko více, však se stačí podívat na staré letecké snímky. Bezlesí je protkané řadami stromů a keřů na mezích, na kamenných snosech a podél dlouho nepoužívaných cest. Krajina s nepřehlédnutelnou stopou práce starých sedláků je i krajinou s milými výhledy – dále po hřebeni na majestátní Přimdu, na druhé straně do hraničního hvozdu s Havranem a Entenbühlem.

Mám takový zvyk, jakmile si osahám krajinu zvenčí (tedy pojmenuji okolní vrchy, údolí, vesnice, kostelíky…), zajímá mne vnitřek. Co skrývají lískové křoviny, lesíky s buky, osikami a břízami? Třeba krásný černýš hajní s modrofialovými listeny nad žlutými květy a červené hlávky jetele prostředního, odkvetlé kokoříky mnohokvěté nebo červené kuličky (plody) nalepené na větvičkách lýkovců jedovatých. A hřiby kováře! Pak také balvany, všude balvany a kameny. S výjimkou mokřadů ve žlabech a na prameništích – kam se též podíváme – je tohle území budované zejména pararulami a půdy jsou tu jaksepatří kamenité. Přesto se tu dříve všude hospodařilo.

V lukách severně od Hošťky teče neveliký potok. Jelikož se pohybuji v povodí Kateřinského potoka, nepřekvapila mne bobří hráz a ohryzaná kůra ze stromů. V mokru ještě zůstaneme. Pod jihozápadním svahem Plešivce pramení řada potůčků a už doma – dumaje nad mapou – jsem si vyhlédl pro mne zatím neznámé mokřady. Prochází jimi severojižním směrem nadzemní elektrické vedení a další potůček, dříve regulovaný. Dolní mokřad jsem nazval Žluťuchovou loukou, to pro stovky právě kvetoucích žluťuch orlíčkolistých. Je to opravdu půvabná rostlina, někde kvetoucí růžově (například na horním toku Mže u Branky), tady bíle. Bohužel na části ostřicových a tužebníkových lad jsou zapíchány proutky rychle rostoucích dřevin, o účelu a cíli mohu jen spekulovat. Možná by bylo lepší louky občasně kosit, tedy z pohledu biodiverzity, druhové pestrosti. Horní mokřad jsme nazval Vachtovou loukou. Vachta trojlistá je zvláště chráněnou rostlinou a tady vytváří na velké ploše souvislý koberec trojlistů. I další mokřadní druhy tu rostou hojně, ale to už ponechám vaší zvědavosti. Té by rozhodně neměly uniknout bizarní květní abnormality na rozkvetlých náprstnících červených na okraji lesa při Žluťuchové louce. Spočívají ve velkém a tvarově odlišném květu na vrcholu květenství. To se zkrátka musí vidět.

Nabažen mokřinami, nasměroval jsem si to přes velkou kulturní louku k Čertově skále. Snad právě k ní se vztahuje pověst o Čertově kameni u Žebráků. V každém případě je vrchol pokryt obrovskými kamennými bloky a na jednom z nich jsme našel nápis ČERT! Živého čerta jsem tu však nepotkal, pokud pekelník na sebe nevzal podobu lišky, jež mnou vyplašená zmizela kdesi v útrobách houští.

Z louky nad Žebráky přehlédnu nejen střechy obce vykukující z korun stromů, ale i bezlesý hřeben, jež je Hlavním evropským labsko – dunajským rozvodím. Vysoká oválná koruna vlevo patří z daleka viditelné památné Bažantovské lípě, lesní horizont s věží za rozvodím vrchu Rozsoše. Rozsocha odtud nevypadá rozhodně tak masivně jako z podhůří.

Zpět na bohuslavské sedélko se dá jít mnoha cestami necestami. Já zvolil tu kolem vysílače, kolem louky s chatami, a tam, kde se říká Na Chocholce, jen tak lesem stoupal vzhůru. Vyšel jsem již na hřebínku, na další loukách pod Slepičím vrškem. U cesty značené jako cyklostezka se o smrk opírá balvan – pokud strom přežije, jednou kámen parádně obroste. Je tu zaděláno na krásné zátiší. Ostatně těmi mne Český les překvapuje neustále.

Miroslav Trégler

Autor: Redakce

26.6.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
FARMÁŘSKÉ TRHY NABÍDLY vánoční sortiment. Zájem byl především o stromky a cukroví.
4

Tachovské farmářské trhy se nesly ve znamení Vánoc

Vánoční písně zněly v Chodové Plané
12

FOTO: Vánoční písně zněly v Chodové Plané

Formanova zdravice po 50 letech a heroinoví Makedonci: nejlepší videa víkendu

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku o víkendu 16. až 17. prosince 2017.

Vánoční besídku pořádali ve stáji mezi koňmi

Kladruby – Zazpívat, zarecitovat a strávit pěknou předvánoční chvíli se svými čtyřnohými přáteli přišli děti a koňáci, kteří pravidelně navštěvují Pony farmu v Kladrubech Pozorce.

Meteorologové varují: Řidiči a chodci, pozor na náledí!

Západní Čechy - Meteorologové varují před tvorbou náledí během noci na pondělí.

Stezka do Plané už svítí

Planá, Chodová Planá – Po několika letech úsilí začalo svítit veřejné osvětlení na cyklistické stezce spojující město Planá s městysem Chodová Planá.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT