Myšlenka vybudovat něco, co ukáže na zrůdnost pojmu „železná opona“, se zrodila v devadesátých letech. Posledním impulzem pak byl v roce 1991 přeshraniční závod v triatlonu, který končil na našem území. „V cíli jsme všichni cítili úžasné emoce. Vítězem se stal Kanaďan původem z Čech, Martin Rydlo. Jeho strýc kdysi přecházel železnou oponu a nepřežil. Martin v cíli políbil českou zem a rozplakal se. A s ním my všichni,“ vzpomínal Vítovec. „Tehdy jsem pochopil, že něco musím udělat. V roce 1994 jsem pak založil nadaci Železná opona.“ Nadaci vymyslel, založil i financoval s cílem vybudovat památník železné oponě. S realizací začal před osmi lety. Za tu dobu oslovil stovky méně či více významných osob, nashromáždil unikátní exponáty z celého světa, překonal řadu administrativních překážek. Podařilo se mu pro myšlenku nadchnout vynikajícího fotografa Milana Linharta. V sobotu bude osmapadesátiletý Václav Vítovec u cílové pásky.

Ve sklepních prostorách budovy, kde měli kdysi sídlo celníci a takzvaní pasováci, vítá návštěvníky muzea heslo: Pravda netkví ve faktech, ale v souvislostech mezi nimi. A právě souvislosti jsou spojovacím článkem všech vystavených exponátů. Ty první mapují dvacátá léta minulého století. „Na začátku všeho byla první světová válka. Nevyřešené vztahy mezi státy se staly prapříčinou vzniku železné opony,“ uvádí do muzea Vítovec. Následuje sled událostí minulého a začátku tohoto století u nás, v Evropě i ve světě. A není to rozhodně pohled černobílý, autor poukázal i na kladné hodnoty vytvořené u nás v dobách „budování socialismu“.

Procházku téměř stoletou historií pak končí v takzvané místnosti vzpomínek. „Je určena jen těm, kteří chtějí předat ostatním lidem nebo budoucím generacím nějaký vzkaz, zkušenost, vzpomínku,“ uzavírá procházku muzeem Vítovec.