Čekárna s toaletou, lavičky, a nápojový automat. To vše mají k dispozici cestující vlakem. A cestující linkovými autobusy? Nezakrytá stání, bez možnosti dojít si na WC, lavičky nikde v dohledu. Je jedno, zda cestujete z okresního města, nebo některého jiného. Autobusová nádraží i většina zastávek jsou všude stejně ubohá, zchátralá a nevybavená.

Monopolní dopravce, ČSAD autobusy Plzeň majede ročně v Plzeňském kraji 19 milionů kilometrů. I nejposlednější zaměstnanec v jeho depech ví, v jakém stavu nádraží jsou. „My s tím ale nemůžeme nic dělat. Na nádražích máme pronajaté pouze označníky, nádraží jsou majetkem měst, na Tachovsku nevlastníme ani jedno,“ zmínil provozní náměstek ČSAD Plzeň Josef Forejt.

Jaká je kultura cestování, mají podle Forejta řešit města a obce. Ty se ovšem k odpovědnosti nehlásí. Například okresní město dodnes nemá projekt na zastřešení nejvytíženějšího autobusového nádraží v regionu. Podobně liknavá jsou v této otázce i další města. Cestující přitom po změnách volají. „Chtěli jsme po radnici v Boru už před několika lety, aby tu dala postavit krytá stání.

Uteklo pět let a pořád nic. Vloni jsme chtěli, aby odtud vystrnadili opilce a postavili tu záchodky. Vedení města to odbylo pár naučenými frázemi, neurčitými sliby a zase nic,“ kritizovali nedávno občané z osady Bezděkov.

Glosu k tomuto článku najdete zde