Na Tachovsku je nyní rekordně nízká nezaměstnanost. Práci nemá 2052 osob, což v řeči čísel znamená hodnotu 6,5 procenta nezaměstnaných.
Tak nízké číslo Úřad práce v Tachově za posledních osmnáct let ještě nezaznamenal.
„V příhraničí došlo k výraznému oživení trhu práce,“ vysvětluje ředitel ÚP Jaroslav Stehlík.
Firmy hledají hlavně montážní dělníky, skladníky, kovoobráběče. Mnohé podniky se dokonce chlubí, že mají garantovány zakázky na období až příštích pěti let.


„Výborně se daří třeba firmám, napojeným na automobilový průmysl,“ říká Stehlík.
Tachovsko se v minulosti potýkalo s poměrně nízkým počtem volných pracovních míst. I to však patří minulosti.
„Momentálně máme v nabídce 874 volných míst,“ řekl Eduard Šimůnek z oddělení trhu práce ÚP Tachov. I když je počet míst nadsazený, firmy udávají vyšší počty, aby si mohly vybírat, přesto je údaj o třetinu vyšší, než vloni.
Přes zmíněná pozitiva ovšem pracovní trh trápí tradiční neduhy.


Těmi je například výše odměňování, jež patří v rámci Plzeňského kraje k podprůměrnému.
Třeba v Plzni si montážní dělník vydělá 20 tisíc hrubého, na Tachovsku jen 16 tisíc.


Pokud už firma zaměstnanci přilepší, je to vykoupeno odpracovanými roky a příkladnou pracovní morálkou bez jediné absence. To ale takřka diskriminuje ženy, jež pečují o děti a potřebují často volno k ošetřování člena rodiny. „Momentálně ženy tvoří bezmála polovinu všech nezaměstnaných, péče o děti je jedním z důvodů, proč tomu tak je,“ netají Stehlík.


Druhým negativem je směnný provoz, v řídce osídleném Tachovsku dělá řadě lidem dojíždění do práce se směnným provozem.
Třetím problémem je obtížnost shánění práce lidmi, kteří jsou z nějakého důvodu handicapováni. Ať už kvůli věku, nebo zdravotnímu omezení.
„Třeba podíl osob se zdravotním postižením na celkové nezaměstnanosti je bezmála 24 procent. Týká se to skoro pěti set lidí,“ spočítal Šimůnek.