Jeho láska k cestování a dobrodružství se zrodila v dobách, kdy jako námořník pracoval na zámořských lodích u Československé námořní plavby. Nostalgicky na tu dobu zavzpomínal a vyjádřil i politování nad tím, že společnost byla zrušena a postupně rozprodána a zlikvidována.

„Každý námořník, který projede rovníkem zažije rovníkový křest, tradici, která pochází už z 15 století. Tehdy loď biskupa Tomé Berlenga na cestě do Peru zbloudila a mnoho týdnů plula bezcílně oceánem. Vyhladovělé a zoufalé námořníky pak zachránilo vylodění právě na Galapágách. Po očistě těla i duše biskup následně sloužil mši. Od té doby každý, kdo přepluje rovník, musí projít rovníkovým křtem, někde nazývaným též Berlengův křest. Od 18. století se tradice změnila, křest se koná pod vedením Neptuna,“ vysvětlil tradici Jiří Frank a zavzpomínal na svůj křest i na doby, kdy v rámci Neptunovy družiny sám křtil nové námořníky.

„Největší legrace byla zejména tehdy, když jsme křtili kolegy námořníky, kteří dosud brázdili jen severní moře a rovník dosud nepřekročili. Každý křtěný námořník dostane certifikát, který je opravdu uznávaný,“ doplnil.

Poté se návštěvníci v sálu kladrubského muzea dozvěděli o dobrodružné návštěvě Galapág. „Už sám Charles Darwin v 18. století zjistil, že živočichové a rostliny vyskytující se na Galapágách nelze najít nikde jinde na zeměkouli. Nejznámější je želva sloní. Nejstarší jedinec se prý dožil 252 let, což se dá poznat z krunýře,“ vyprávěl cestovatel a posluchačům ukázal snímky leguánů či tučňáků a dalších zvířat.

Přednáška všechny návštěvníky natolik zaujala, že by námořníka a cestovatele Jiřího Franka vydrželi poslouchat další hodiny, a nikomu se z příjemné atmosféry nechtělo odcházet.

Příležitost setkat se s ním budou mít znovu už za měsíc, kdy je v kladrubském muzeu naplánovaná další jeho přednáška. Tentokrát to bude povídání o pirátech. Termín přednášky bude včas zveřejněn na stránkách muzea.

Monika Šavlová