Můžete jej potkat denně, v modré vestě popojíždí autem po stříbrském okolí a běhá mezi domy obtěžkán balíky různých rozměrů. O kom je řeč? Dnes chceme čtenářům představit poštovního doručovatele Mojmíra Strnada. Je mu 53 let, je ženatý, má dvě děti a původně se vyučil elektromechanikem.

Odkud pocházíte a kolik let žijete ve Stříbře?

Původem pocházím z hlavního města, tedy z Prahy. Ale ve Stříbře jsem už pětadvacet let, tak to utíká.

Lidé vás znají jako usměvavého poštovního doručovatele, jak dlouho tuto práci děláte a proč jste k tomuto poslání zavázal?

Tak o tomhle mohu říci jen to, že mě k tomu přivedla obrovská náhoda, jinak bych se k tomu asi nedostal. Ale nechci se o tom rozpovídat.

Baví vás tato práce, pracujete rád v terénu?

Ano, práce mě baví, já jsem totiž rád mezi lidmi. Když někomu nesu balíček, vidím, že se dotyčný na něj těší, prohodíme pár slov a je to příjemné.

Vzpomenete si na nějaký milý zážitek spojený s touto prací, anebo jde jen o tvrdou řeholi, jak se říká?

Jejda, veselých zážitků mám kopu. Ale raději je nebudu prezentovat, je to tak trochu služební tajemství a také bych se třeba nechtěně mohl někoho dotknout. Každopádně často se setkám se zajímavou příhodou, ostatně stejně, jako každý z nás.

Máte nějaké koníčky, kterým se hodně věnujete?

Jak říkám, od každého něco, ale velkým koněm je pro mě folklór a rock. Hodně jezdím za folklórem na Plzeňsko a na Moravu, co se rocku týče, tak mám moc rád skupiny Katapult a Škwor.

Máte nějaké oblíbené místo, kam rád chodíte?

Vysloveně jedno místo ne, ale jak jsem řekl, hodně rád jezdím za tímto hudebním žánrem.

Jak podle vás vypadá ideální dovolená?

To je jasné, prostě vegáč, odpočinek, pohoda. A úplně fajn je cestování někam za exotikou.

A co jídlo, co máte nejraději?

Já jsem v podstatě všežravec. Ale pak to právě musím vyběhat s těmi balíky.

Máte nějaké své životní motto?

Ano, jednoduše – nedělat z ničeho vědu.

Co byste vzkázal lidem, kdybyste jim mohl poslat nějaký velký vzkaz?

Prakticky to samé, nedělejte z ničeho vědu a užívejte si každý den, nikdy nevíte, co vás zítra potká.

Martina Sihelská