Kamenolom účastníky závodu přivítal občasnými přeháňkami a vlhkost byla znát všude, především pak na trati. „Než prach bylo lepší tohle, bláto se dalo snést,“ říká na adresu počasí Koukolík. Páteční prolog měl rozhodnout, kdo z osmnácti set jezdců se bude moct v neděli postavit na dno kamenolomu a v některé z deseti řad po padesáti jezdcích vyrazit na náročnou trať plnou brutálních výjezdů, sjezdů, průjezdů mezi obrovskými kameny, rigoly plnými vody a dalšími nástrahami. „Já měl v pátečním prologu problém, první půlku jsem jel dobré tempo, ale před koncem se mi propadla přední brzda a já padl. Dojel jsem nakonec čtyřicátý. Tím jsem získal jistotu, že startovat do hlavního závodu z první řady budu, tudíž jsem byl nakonec spokojený,“ říká Nedvěd.
„Pro mne byl prolog nebezpečný, byly tam rychlé úseky s velkýma kamenama, ty mi fakt nevyhovovaly. Nejdřív jsem se radoval, když jsem viděl, že jsem kolem 160. pozice. Ale postupně jsem se propadl až na 207. pozici, prostě jezdci za mnou byli lepší, nicméně i to jsem považoval za super umístění,“ líčí páteční den Koukolík.
Do sobotního prologu nakonec z dvojice kamarádů nastoupil jen Pinďa (přezdívka Nedvěda). „Chtěl jsem se ještě zlepšit, ale to se nezadařilo, nicméně start z první lajny byl jistý, takže jsem se nestresoval,“ hodnotí vývoj dne Nedvěd. „Když jsem viděl, že se prvních padesát jezdců nezlepšilo, spíš naopak, tak jsem druhý prolog nejel, v neděli jsem startoval tedy dle pátečního výsledku z páté řady,“ vypráví Jiří „Bio“ Koukolík.
Nedělní závod přinesl několik jiných pasáží oproti minulým rokům, které však Pinďu nezaskočily. „Obtížnost byla víceméně stejná jako jindy, jen to prostě pořadatelé jinak zatočili. Cítil jsem se dobře, tak chvílemi to byla skutečně dřina, ale dalo se to. Projel jsem 22 pointů (kontrol),“ usmívá se sympaťák Pinďa. Díky bravurní jízdě se umístil v celkovém pořadí na 27. pozici a znovu dokázal, že mezi světovou špičku prostě patří.
„Povedlo se mi z páté řady odstartovat jako prvnímu. Bohužel pak kolem mne někdo proletěl, prosvištěl louží a celého mne ohodil. Neměl jsem odhazovačky, takže jsem musel sundat brýle. Ale bez nich to nešlo, při jízdě jsem se bál, že chytím kamenem do oka,“ líčí svůj nedělní závod Jiří Koukolík. Zastavení na vyčištění brýlí se mu bohužel vymstilo, mnoho jezdců kolem něj profrčelo a probojovávat se před ně ho stálo spoustu sil. Ve čtyřhodinovém limitu zdolal deset pointů a skončil na parádní 220. pozici.
Nejlepší a nejznámější český jezdec David Cyprián se v náročném závodě umístil na krásném 18. místě.