Zároveň zrekapituloval loňský turistický rok. Současnost klubu přiblížila v rozhovoru předsedkyně KČT Tachov Alena Mautnerová.

Na členské schůzi jste v úterý bilancovali loňský rok, řekněte jaká tedy byla loňská sezona Klubu českých turistů v Tachově?

Samozřejmě jak už to v posledních letech bývá, byl poměrně bohatý, protože jsme měli hodně akcí. Nějak nám to narůstá. I když jsme si v předcházejícím období říkali, že budou stačit akce jednou za čtrnáct dní, přesto jsme se dostali k tomu, že máme akce každý týden. Protože jsou atraktivní, tak je zařazujeme do plánu, aby si mohli členové vybrat z toho, co jim nabízíme a mohli jet na to, co je zajímá. Neděláme akce jen v sobotu, ale i ve všední den.

Co bylo takovým stěžejním bodem, událostí loňské sezony?

Byly to samozřejmě jednodenní výlety, pro nás významné společné dovolené, které se uskutečnily. Dělíme se na takové dvě skupiny, kdy ta početnější chodí více po památkách a méně kilometrů, protože už na tom nejsou tak dobře, aby mohli jít větší vzdálenost. Ta menší skupina chodí více kilometrů a jezdí víceméně na lehké horské túry. Společné dovolené byly v Telči a na Božím Daru. Pro tu početnější skupinu v Telči a ta horská na Božím Daru, kde se její část absolvovala i v Německu. Šli jsme na Božím Daru i Ježíškovskou cestu, která tam pro turisty je.

Snažíme se hodně chodit po regionu, v té souvislosti se obcházely tachovské milníky a milníky v blízkém okolí. Dále máme ustálené akce jako je velikonoční vycházka, výstup na Vysokou na Silvestra. Proto se nedá říct, že bychom měli některou vyloženě stěžejní akci.

Loňský rok byl rokem 125. výročí vzniku Klubu českých turistů, ale speciálně k tomu jsme žádnou akci neměli…

Vy jste vlastně oslavovali rok předtím…

My jsme to naše výročí oslavovali rok předtím podzimním setkáním turistů v Tachově. Ale loni jsme uspořádali poprvé pochod po historii Tachova na plnění tématického turistického odznaku. To byla pro nás také dost významná akce.

Vaše vycházky jsou čistě jen pro členy klubu, nebo se jich může zúčastnit i veřejnost?

Nejsou jen úplně pro členy, ale zase ta prezentace není tak velká, kromě toho co se objeví u vás v tisku, ale vycházky jsou otevřeny všem. Úplně veřejně prezentujeme silvestrovský výstup na Vysokou, ale i ostatních akcí se můžou zúčastnit další lidé, nejen členové klubu. Máme třeba pár zájemců, kterým posíláme naše informace a oni se buď chtějí zúčastnit akcí nebo ne. A když s námi delší dobu chodí a líbí se jim to, pak se třeba dají do našeho klubu. My jsme loni měli bohužel několik úmrtí, která jsme v předcházejících letech neměli – je to dané také věkem členské základny – ale zase se nám víc lidí přihlásilo, takže máme dokonce nárůst členské základny.

Má-li někdo zájem se stát členem Klubu českých turistů v Tachově, co pro to musí udělat? Existují nějaká kritéria pro přijetí do vašich řad, nebo jste otevřeni všem?

Jsme samozřejmě otevřeni všem, kdo má zájem. Platí se členské příspěvky, to je to, co se musí splnit. Uchazeči o členství většinou ten rok chodí s námi, pak se rozhodnou a na výroční členské schůzi, která je vždy začátkem kalendářního roku, je přijímáme. Po schůzi musíme mít členskou základnu uzavřenou a zaplacené členské příspěvky, protože pak je krajská konference a do té musíme mít vše vyřízeno, protože tam nám vyjíždějí novou databázi našich členů.

Musí nováčkové našlapat určité kilometry, abyste je vzali do svých řad?

Není to vysloveně takhle. Je pravda, že máme některé turisty, kteří s námi úplně nechodí. Je to také tím, že už jsou ve věku, kdy to zdravotní stav tolik nedovoluje. A pak máme také značkaře, kteří musí být členy KČT a jsou mladší a nechtějí s touto věkovou skupinou chodit. Ti si chodí sami, ale potřebujeme je na značení, protože se musí proznačovat cesty kolem Tachova.

Což máte jako klub také na starosti. Dá se vyčíslit, na kolika kilometrech ročně se značky obnovují?

Tady se proznačuje přibližně padesát kilometrů turistických tras. Značky se obnovují jednou za tři roky.

Dá se také nějakým způsobem vyčíslit, zprůměrovat, kolik kilometrů členové klubu nachodí?

Ono se to zprůměrovat nedá. Jsou členové, kteří si sami píší kilometry, které nachodí. Ale my po kilometrech úplně nejdeme. Spíše to řešíme naším Pochodníkem, kdy jsme se už na začátku rozhodli, že to nebudeme dělat jako některé jiné kluby, které vyhlašují svoje členy podle počtu nachozených kilometrů. My to spíše řešíme podle počtu akcí, protože jinak bychom vyřadili ty, kteří nemohou tolik chodit, ale zúčastňují se akcí, kde není tolik kilometrů. V Pochodníku mají vše zaznamenané a my je vyhodnocujeme na Doderné.

Teď v úterý jste na členské schůzi představili novou publikaci. Co nám o ní můžete říct?

Protože v roce 2012 jsme měli výročí založení KČT v Tachově, vzešel od paní Mirtlové popud, že bychom období 55 let měli zaznamenat do nějaké publikace. Loni jsme tedy s paní Mirtlovou pracovaly na publikaci, na kterou klub od města dostal také dotaci. Publikace je hotová a teď jsme ji mohli našim členům představit a dát.

A když by měl o ni zájem někdo, kdo není členem, má šanci ji získat?

Dala by se sehnat. Naši členové ji pochopitelně dostali, ale pokud bude mít někdo o ni zájem, bude to možné.

Letošní sezona je před námi, předpokládám, že zase vyrazíte na společné dovolené a další akce… Předloni jste dokonce hostili podzimní setkání turistů Plzeňského kraje. Chystáte něco podobného?

Jarní a podzimní setkání turistů Plzeňského kraje budou v docela atraktivních oblastech, ve Šťáhlavech pod Radyní a v Nýrsku, takže by naši turisté mohli vyrazit ve větším počtu. Počítáme v letošním roce opět se dvěma společnými dovolenými, jedna bude na Šumavě, druhá v Hradci Králové. Předpokládáme, že se zúčastníme Posledního puchýře, což je prestižní celostátní akce. Letos je to pro nás poměrně blízko, v Benešově u Prahy a myslím, že program bude zajímavý a budeme zase spokojeni.