Jako o rodinném muzeíčku v domečku hovoří jeho majitel Petr Osvald, který nashromáždil desetitisíce kamenů různých druhů. Uchovává je v menším domku ve Stříbře a muzeum nazval Duchmaus, stylově podle postavy vrtošivého skřeta, který se pohybuje podle pověstí v místních dolech. Za velice důležité považuje financování rodinného muzea, které je zcela bez dotací. „Jsou s tím pak akorát problémy, jste pak příliš svázaní a když nesplníte podmínky dotací musíte je pak vrátit," říká Osvald, původní profesí elektrikář. Do Stříbra se přistěhoval z Plzně.

Jak dlouho sbíráte kameny a kde byla pro vás první naleziště?

Sbíral jsem je jako kluk už od svých nějakých třinácti let. Na první místo, kam jsem je jezdil sbírat bylo právě Stříbro.

Jaké zajímavé kusy máte ve své sbírce v muzeu?

Některé kameny nejsou ani tak sběratelsky nejhodnotnější, ale mám k nim nějakou vazbu. Na místě nálezu jsem byl například s nějakým kamarádem. Nebo jsme s přáteli něco prožili a našli ten kámen. V některých nálezech tedy spatřuji i jakousi historii a příběh.

Kolik vlastně zde je exponátů?

Nevím to naprosto přesně, ale odhadli jsme to na nějakých čtyřicet tisíc kusů. Je to dané tím, že když jsem bydlel v paneláku v Plzni, tak jsem přešel na sbírání mikro kamenů. Právě z důvodů nedostatku místa. Jde o speciální formát, který se dává do plastových krabiček. Jde o celosvětově jednotný formát. Navíc veliké kameny je už dnes těžké najít. Lomy jsou zavřené a nepřístupné, na poli nesmíte chodit a sbírat kameny… V případě mikro kamenů stačí jít na výlet, člověk najde kámen a pak ho pod mikroskopem prohlédne. U takto malých kamenů se při jejich sběru navíc nedevastuje příroda.

Odkud všude pochází kameny z vaší sbírky?

Téměř z celého světa. Osobně jsem byl nejdále na expedici v Maroku, odkud mám také kameny, ale jinak je vyměňuji přes internet. Zájemci si něco vyberou, kameny si vyměníme. Existuje taková vzájemná kooperace. Týká se to ale jen těch mikro kamenů.

Jakými dalšími způsoby se k vám do muzea exponáty dostávají?

Nálezy v přírodě, jezdím na burzy, výměnou nebo mi kameny někdo přinese, protože ví, že je sbírám dlouhodobě a nekšeftuji s tím a on je získal třeba v dědictví.

Máte nějaké oblíbené exponáty?

Konkrétní jeden ne, ale všeobecně by se dalo říci, že mám rád české kameny. Jsou svým způsobem specifické, mají takové měkké barevné tóny, nejsou až tak barevně výrazné. Rád se také vracím v myšlenkách do doby první republiky, kdy vědci museli projevovat intuici a um při určování kamenů. Dnes to určí speciální přístroj, za kterého vypadne digitální tabulka a to už je něco jiného. Dříve v tom byl kus umu. Vědec, který chtěl určit kámen, se musel prokousat třeba i stosvazkovým seznamem lokalit, kde se kameny nachází. Uváděno bylo i kdy a kde na jakém poli jakého sedláka byl kámen v minulosti nalezen.

Kam chodíte odpočívat?

Z jedné chodby domu jsem udělal takovou relaxační štolu. Je zde nasvícené okénko s minerály, kahan, který dříve nosili horníci do dolů. Když mě něco naštve, tak sem jdu a zde odpočívám.