K jejímu rozhodnutí přistěhovat se do našeho kraje ji vedla hlavně její vášeň ke koním a touha hledání nového začátku. O tomto všem poskytla svou lámanou češtinou Deníku rozhovor.
Proč jste si pro své chovatelství koní vybrala právě Českou republiku?
Abych řekla pravdu, tak jsem hledala všude po Evropě. Například v Německu, v Itálii, Holandsku. Až při hledání v Čechách jsem narazila na Milevo a řekla si, že to je to místo, které hledám.
Jaké plemeno koní chováte?
Chovám plemeno Islandských koní. Což je jedno z malých plemen, vzrůstem jsou velcí v podstatě jako pony, ale při osedlání jsou to plnohodnotní koně, kteří unesou i mého přítele, který váží ke stovce.
Proč právě takové neobvyklé plemeno?
V podstatě ho vybrala moje maminka, která se chtěla naučit jezdit na koni a islanďák je k tomu asi nejvhodnější. Ať pro svůj vzrůst, nebo pro svou mírnou povahu. Dalším důvodem je nyní i to, že jsme v Čechách jediní dva chovatelé tohoto plemena.
Takže jste začala u jednoho koníka?
No vlastně ano. Byl v podstatě maminky a já jsem si ho potom nějak přivlastnila a mamince se musel sehnat jiný kůň. A pak už to šlo samo.
Celý rozhovor najdete v tištěném vydání středečního Tachovského deníku.
Lukáš Hilpert