Řeč je o práci až metr velikého, zavalitého hlodavce s hustou srstí, o bobru evropském. Jeho výskyt mnohde začíná být problémem. Nejen, že svou stavební činností zaplavuje například pastviny, ale také narušuje hráze rybníků, působí potíže u silničních mostků. Navíc jde o zvláště chráněný druh živočicha a tak majitelé pozemků mají výrazně omezené možnosti nějak zasahovat do bobří činnosti.

Na území CHKO Český les na Tachovsku a Domažlicku, na celkové ploše 466 km2, je podle odborníků na tři desítky aktivních obsazených bobřích teritorií. Z toho je minimálně polovina na menší části chráněného území na Tachovsku. Tam může být jedinec nebo různě velká rodina se dvěma až třeba osmi jedinci. Na území CHKO tak může být odhadem kolem sto padesáti bobrů. Nejvíce je bobry obydleno povodí Kateřinského potoka právě na Tachovsku.

BOBŘI ÚPLNĚ VYMIZELI, PAK SE VRÁTILI

Nebylo tomu ale tak vždy. Bobři z naší krajiny v minulosti mizeli a opět se navraceli. Ještě ve středověku do patnáctého století byli bobři téměř všude plošně rozšířeni. „Ve století šestnáctém ale začíná jeho populace postupně klesat. Lidé začali využívat jeho maso, kůži i žlázy a na přelomu sedmnáctého a osmnáctého století úplně vymizeli," sdělila zooložka Milena Prokopová z přimdské Správy CHKO Český les. Poslední známý zástřel bobra byl v roce 1730. V průběhu devatenáctého století pak Schwarzenbergové chovali bobry v takzvaných bobrovnách. Odtud se šířili do volné přírody cíleně i náhodně. „Koncem devatenáctého století ale opět mizí z českých zemí," dále poukázala zooložka s tím, že v roce 1970 se vrací do Čech z Rakouska.

Do Českého lesa se bobr dostává o deset let později, a protože zde našel ideální prostředí, dále se rozšiřuje. „Z hlediska dřevin je prostředí optimální, z hlediska vody vodního ale ne," poukázala na nutnost častého stavění hrází a zatopení území, aby se bobr dostal ve vodě k potravě a stavebnímu materiálu. „Jedna z prvních obsazených lokalit byl Kateřinský potok. Nejprve bobři kolonizovali příhraničí a pak obsazovali další teritoria více ve vnitrozemí."

Viděli jste bobra či jeho činnost? Máte fotografii? Pošlete nám ji do redakce na 
antonin.hribal@denik.cz Jestli vás trápí bobři nebo se vám naopak líbí jejich stavební činnost, podělte se o svůj komentář k dané problematice s ostatními čtenáři, napište nám do redakce.

Populace bobrů evropských se od osmdesátých let minulého století rozšířila natolik, že dnes je nejvíce vidět. Bobři se dostávají i do zalidněných míst a mnohdy je nutné situaci řešit. Dochází ke konfliktním situacím a zátěž způsobená činností bobrů narůstá. Majitelé pozemků mají možnost i náhrady škody. Na území CHKO to řeší Správa na ostatním území Tachovska pak Plzeňský kraj odbor životního prostředí. „Bobr už není tolik vzácné zvíře, objevuje se stále častěji. Hledají se alternativní způsoby řešení konfliktních situací. Rozhodně ale na území CHKO ne odstřelem," upozornila Milena Prokopová. V případě například poškozování mostků u silnic se povoluje odstranění hrází, vše je ale přísně vázáno na povolení. Také dotčení majitelé mohou žádat o dotaci na zabezpečení hráze proti poškozování bobrem.

„Vlastníci a nájemci pozemků mají největší problémy hlavně s kácením dřevin a omezením hospodářského využití zaplavených pozemků. Tato problematika se ale zpravidla neřeší povolováním výjimek, ale spíše v režimu hrazení újem a škod." 
K nejzávažnějším problémům při činnosti bobrů dochází na již zmíněných komunikacích a vodních nádržích. S oblibou si staví hráze v okolí mostů, podmáčení nebo úplné zatopení pak narušuje stabilitu tělesa komunikace i mostů, omezuje až znemožňuje průjezdnost.

BOBŘI KÁCÍ I MIMO 
ČESKÝ LES

Bobři zamířili už také dále od Českého lesa. Jejich činnost je patrná u Nové Hospody, u Tachova, ale také u Dolního Kramolína. Dále mezi lokality, kde se bobři zabydlují, patří břeh řeky Radbuzy nedaleko Papírenské lávky v Plzni. Dílo bobra zde nelze přehlédnout. Hlodavci se vyskytují také na Doubravce, v Bukovci, Malesicích i Českém údolí.KAŽDÁ TEČKA ZNAMENÁ ZAZNAMENANOU ČINNOST BOBRA evropského na území Tachovska v posledních několika letech. Zde všude byl nebo žije největší náš hlodavec.

Propadlá silnice byla pravděpodobně poslední kapkou, která zpečetila život zřejmě celé bobří rodinky v jihoplzeňských Skočicích. Tam na základě žádosti Klatovského rybářství vydal Krajský úřad Plzeňského kraje povolení k odstřelu bobra, který podhrabal silnici mezi Skočicemi a Lužany. Toto povolení k odstřelu chráněného bobra je podle Karla Makoně ze záchranné stanice živočichů v Plzni mimořádným stavem. „Bobr do naší přírody, na rozdíl třeba od nutrie, patří. Jen na něj nejsme zvyklí. I když s jeho odstřelem vnitřně nesouhlasím, jeho populace je už dost stabilní a jednorázový odlov několika kusů ji nezasáhne," řekl.

Krom poškozování mostků či kácení stromů patří zaplavování pozemků a staveb vzniklé díky bobřím hrázím k hlavním problémům při soužití člověka-hospodáře a bobra evropského. ČZU za podpory FŽP testuje od dubna letošního roku na území Českého lesa nedaleko obce Železná tzv. drénování bobří hráze, které by mohlo takové situace řešit k oboustranné spokojenosti. „Základem zařízení je roura zabudovaná do hráze, která udržuje vzdutí hladiny vody ve výši dostatečné pro pohyb a bezpečí bobrů a zároveň omezuje záplavu okolních pozemků na nezbytné minimum," popsala zooložka Prokopová.