„Na Tachovsku byla kontinuita zvyků přerušena předválečným a válečným děním. Zůstal jen ostrůvek původních českých obyvatel v Sulislavi, kde byly některé zvyky zachovány,“ řekla ředitelka. „Zjišťovali jsme, jak na tom v některých obcích jsou. Například tradiční zvyk vynášení Moreny se už nikde nedodržuje, ale dělají ho mateřské školy. S hrkačkami a klapačkami se na Zelený čtvrtek a Velký pátek chodí snad jen v Sulislavi. Dodržuje se ale stále barvení vajec, pečení beránků a pomlázka. V některých rodinách pečou mazance a dělají nádivku,“ vyjmenovala ředitelka. Jak dále uvedla, pomlázka je od slova pomladit. „Ženy se šlehají proto, že pomlazení zelenými proutky jim dodávalo zdraví a sílu k plodnosti. Mužům za to z vděčnosti dávaly vajíčka.“ dodala.
Nepřehlédněte:
Bytová družstva se ocitla v pasti. Neplatiče již nemohou vyhoditNěkteré velikonoční zvyky se stále dodržují
Tachov – „Snad proto, že jsou Velikonoce oslavou přicházejícího jara, je to stále živý svátek,“ uvedla ředitelka Muzea Českého lesa v Tachově Jana Hutníková. Svoji zvláštní symboliku mají pro věřící. Většina zvyků má ale pohanské základy.
Ředitelka Muzea Českého Lesa v Tachově Jana Hutníková ukázala obří velikonoční hrkačku, která byla původně v kostele v Hazlově na Chebsku.
|
Foto: DENÍK/Marie Podzimková