„Byl jsem se v pondělí podívat ve Státním okresním archivu v Tachově a tam jsem objevil starší ročníky Tachovské Jiskry, a to vydání z let 1953, 1955, 1957, 1959, 1960, od roku 1961 jsou ročníky kompletní. Chybí tedy první čtyři ročníky, do kterých bych rád nahlédl,“ sdělil nám Worschech.
Devětapadesátiletý pedagog učí němčinu a sociální politiku na střední odborné škole v Norimberku. Promoval z historie. Dějiny Souměře (německý název Zummern) chce zpracovat proto, že jeho rodiče se v této vesnici narodili.

„Jeden z mých dědečků, Georg Worschech, byl na panském dvoře v Souměři šafářem, tedy správcem. Druhý dědeček, Andreas Gall, byl v letech 1923 až 1938 starostou,“ sdělil nám historik.

Pracuje na dějinách Souměře od 16. století po odsun německého obyvatelstva po druhé světové válce. „Prostudoval jsem archivní materiály velkostatku Bor, archivní fondy obce Soumeř od roku 1830 a spoustu protokolů obecních zastupitelstev,“ popsal svoji dosavadní práci Worschech.
V Národní knihovně v Praze si pročetl tehdejší noviny Westböhmische Grenzbote (ze kterých také připravujeme rubriku Psalo se před sto lety a kterou najdete v Tachovském deníku vždy v pondělí a v Tachovské Jiskře ve středu).

„Popisuji také, jak se bývalí obyvatelé Souměře po válce zabydlovali v Německu, hlavně v Bavorsku a Hesensku. Například první cesta vedla z Tachova do shromažďovacího tábora ve Wiesau.“

Historik by rád zmapoval situaci po válce, jak úřady organizovaly dění – z pohledu místních a okresních komisí, později národních výborů. „Našel jsem v archivech materiály místního i okresního národního výboru. V Archivu bezpečnostních složek v Kanicích u Brna jsem prostudoval památníky velitelů stanice SNB ve Stráži,“ doplnil badatel.

V německých kronikách podle něj chybí především názory a mínění poválečných českých osídlenců a popis jejich vztahu k odsunu a k německému obyvatelstvu, které v Souměři a okolí zůstalo. Také chybí údaje, kdy přišli do vsi první zástupci českých úřadů, jaké problémy se řešily nejdříve apod. Na to by se rád zeptal pamětníků, pokud nějací existují. Nejraději ze Souměře, Stráže, nebo Boru. Především mu jde o první polovinu padesátých let.
Pokud by někdo z pamětníků chtěl německému historikovi v jeho bádání pomoci, může se obrátit na naši redakci. Setkání či kontakty zprostředkujeme.