VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Než se napustila přehrada, byl tu větší klid

Butov – Jiří Záleský sice trvale žije v Plzni, ale většinu svého času tráví ve své chatě v Butově.

19.10.2012
SDÍLEJ:

Pohled od jihu na vesnici Butov, jak vypadal v roce 1930. Větší část obce je dnes pod vodouFoto: Archiv Vladimíra Lihuna

Na svou rodnou ves nedá dopustit. Ostatně, chata stojí na základech původního domku, který unikl zatopení po dostavbě Hracholuské přehrady – jako jeden z pěti objektů, které po původním Butovu zůstaly.

Chatu vzala voda

„První chatu postavil děda ve třicátých letech na louce pod dnešním letním táborem. Tedy v místech, která jsou dnes pod hladinou přehrady. Chatu ale vzala v roce 1947 velká voda. Lovili ji tehdy až pod železničním mostem. Novou chatu si pak postavili o něco výše, na dnešním místě," vypráví pamětník na verandě chatky.

Vstáváme a jdeme směrem k přehradě. Je to několik desítek metrů. Hned pod chatou je stará studna. „To je ještě původní obecní studna," ukazuje Záleský na pumpu, která dnes stojí na jeho pozemku.

Pokračujeme zahradou a zarostlým pozemkem k vodě. Překonáváme rozrytou půdu. „Měli jsme tu v noci návštěvu," vysvětluje chatař, že na pozemku rylo v noci stádo divokých prasat, která prý přebývají v nedalekém houští.

Na pláži

Vcházíme na pláž, hladina je ještě pár metrů před námi, v přehradě je v tomto období méně vody než obvykle. Na protějším břehu je karavanové tábořiště ve Vranově. Je hezké čtvrteční odpoledne a na obou březích je vidět několik tiše sedících rybářů.

Mezi námi a protějším břehem je přehrada. Ještě před padesáti lety tady stávaly domy kolem butovské návsi. „Tam je potopená vojenská pevnůstka," ukazuje Jiří Záleský na bóji a na kovovou trubku, která se tyčí několik metrů nad hladinu. „Tamhle býval jez. Bylo tam vždycky pěkné koupání," ukazuje na další místo pod hladinou.

Pokračujeme dál po pláži. Pískové naplaveniny se mění v kamenité dno. „To jsou základy stodoly. Když jsem byl kluk, jezdilo sem pojízdné kino, promítalo se venku a my jsme vždycky koukali ze stodoly," popisuje pan Jiří.

Potopený most

To už se blížíme k dnešnímu rekreačnímu středisku, kterému zde říkají tábor. Vede k němu stará silnice, na kterou odbočíte z hlavní silnice (ze Stříbra na Malovice) nad Butovem a sjíždíte dnešní chatařskou oblastí až do areálu rekreačního střediska.

Dříve ale silnice vedla dál ke Mži, překonala most a stáčela se doprava na Vranov. „Bývala tu dřevěná lávka, potom se postavil nový most. Ten vlastně ani nebyl dokončený, chybělo asi jenom zábradlí, když se začala stavět přehrada. Pak ho strhli, odstřelili, ale zůstaly pilíře i zlomená mostovka. Když je v zimě málo vody, je to ještě vidět," vypráví pan Záleský a ukazuje místo, kudy cesta vedla.

Vracíme se po staré cestě, vpravo je domek, který se právě rekonstruuje. Jeden z pěti původních, které nebyly zatopeny ani zbořeny. „Ta přehrada úplně řeku zabila. Dříve jsme se koupali celé léto, teď už je brzy po začátku léta voda zelená a koupat se v ní moc nedá. I příroda bývala kolem hezčí, než se postavila přehrada. A také tu byl větší klid," posteskl si závěrem pamětník. Přesto by neměnil, Butov je – jak sám tvrdí – jeho srdeční záležitostí.

Butov – obec nenávratně zatopena

Z historie obce

Butov leží zhruba šest kilometrů od Stříbra při řece Mži. Dříve byl Butov překrásnou vískou, jejíž historie sahá do roku 1186. S největší pravděpodobností se o vznik obce zasloužil jistý Buta. Název Butov byl odvozen od ,,Butův Dvůr". Během 14. a 15. století náležela obec řádu křížovníků s červenou hvězdou, kteří byli ze Stříbra a poté vladykům z nedalekých Malovic. Písemné prameny také uvádějí, že obec zanikla někdy v 16. století. Obnova obce není známa, ale do roku 1848 byla součástí stříbrského panství. Mezi válečným obdobím se jednalo o ves se silnou českou menšinou. V letech 1850 – 1962 se stala samosprávným celkem. Poté se stala osadou obce Vranov. Posledním datem, který připomíná obec ve své dosavadní podobě, je rok 1965, kdy převážná část zaniká při vzniku Hracholuské přehrady.

Nenávratně zatopeno

Převážná část obce zanikla se stavbou Hracholuské přehrady. Pod vodní hladinou nenávratně zmizel přilehlý mlýn, vojenské opevnění, most, ale i jez, který využívaly děti z Butova ke koupání a jiným radovánkám. Památkou na starý Butov jsou čtyři původní stavení.

Devadesátá léta

Po roce 1989 se otevřely hranice a s nimi také nové možnosti cestování. Československo bylo ideální destinací pro cizince ze západní Evropy. V devadesátých letech prožívá Butov plodné období, jelikož jej navštěvují hojné počty turistů. Život na Butově byl divoký, jelikož se zde pořádaly diskotéky, ale i letní tábory. Oba kempy po levém břehu nabízely mnoho služeb (obchody, restaurace, koupání, půjčovny loděk). Postupem času ovšem Butov přestávají navštěvovat turisté a celá rekreační oblast začíná strádat.

Butov dnes

Dnešní podoba obce je jiná. Butov se stal rekreační oblastí. Při levém břehu řeky Mže leží dva fungující kempy a mnoho chat určených rekreantům, hledajícím klid v této lokalitě. Vzpomínkou na léta minulá je nám třeba most, který se převážně v zimních obdobích, při nízké hladině řeky, částečně ukazuje. Jednou z památek na předválečná období je vojenská pevnůstka, řopík, která je také z velké části zatopená. Z původních staveb se nám dochovala hájovna a pár budov, které jsou dnes také určeny k rekreaci.

Jan Václav

Butov je jednou z památek na idealistické období dvacátých let minulého století, ale také zároveň vzpomínkou na budovatelské éry totalitního Československa. Kdybyste chtěli navštívit Butov, tak doporučujeme začátek léta, kdy je zdejší voda ještě vhodná ke koupání a pozornosti by rozhodně neměl uniknout parník, který vás po Hracholuské přehradě doveze do míst, kam budeme putovat v příštích částech seriálu.

Autor: Jiří Kohout

19.10.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Z kroužkování orlů mořských na Tachovsku
6

FOTO: Orel mořský z hnízda s hlavou panenky se vrátil na Tachovsko

Ilustrační foto HC Škoda Plzeň - HC Olomouc.

Facka na Hané. Mora zničila Škodovku pěti góly

Série pokračuje. Viktoria porazila i Brno

Plzeň – Nezaváhali. Fotbalisté Viktorie Plzeň vyhráli už jedenácté utkání v řadě od začátku ligové sezony. V neděli doma porazili 3:0 Zbrojovku Brno, vedenou bývalým koučem Plzně Romanem Pivarníkem. O branky se postarali Krmenčík, Hořava a Kopic.

Starostům se nevedlo, vyhrál jen jeden z nich

Plzeňský kraj – Kandidátka STAN na vítězné ANO nestačila ani tam, kde vládnou kandidáti.

Síla přírody: ohořelé větve rozkvetly

Tachovsko - Slunečné počasí minulého týdne dalo přírodě možnost, aby ukázala svoji sílu.

Vrba: Máme co napravovat

Plzeň – Porážkou s Luganem připravili svým fanouškům velké zklamání. Už tuto neděli si je mohou fotbalisté Viktorie Plzeň částečně udobřit. V jedenáctém kole první ligy doma přivítají celek Zbrojovky Brno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení