V kraji přibývá dětí, které do prvních tříd základních škol nastupují s ročním odkladem, tedy v sedmi letech. Důvodem je u některých jejich nezralost či logopedické vady. Leckdy ale rozhoduje také obava, aby se děti nemusely učit na dálku.
„Loni jsme měli až 25 odkladů, což je v podstatě celá jedna třída. Běžně jich bývá 10. Vyšší číslo přičítám covidu – rodiče se podle mě stále bojí, že by děti musely přejít na distanční výuku. Velmi často jsou ale důvodem i logopedické vady. Mluva dětí je rok od roku horší,“ uvedla ředitelka kralovické základní školy Miroslava Kronďáková.
„Odkladů je hodně, v poslední době mírně přibyly. Loni jsme měli asi 80 zájemců a 15 odkladů, což je téměř čtvrtina dětí,“ řekl Antonín Herrmann, ředitel plzeňské Masarykovy základní školy.

Podle dat České školní inspekce má odklad pravidelně 20 až 25 procent dětí, což je ve srovnání s ostatními státy EU velmi vysoké číslo. V některých okresech přesahuje podíl dětí s odkladem dokonce 30 procent. V Plzeňském kraji je tomu tak na Rokycansku.
Žádost zákonného zástupce o odklad se podává písemně v době zápisu, musí být doložena doporučujícím posouzením školského poradenského zařízení a odborného lékaře nebo klinického psychologa. „Poradenská zařízení zohledňují vedle školní zralosti i mnoho dalších důvodů, které se zralostí nesouvisí. Ať už je to jakkoli, výše odkladů je v ČR dlouhodobě enormní a ve srovnání například se zeměmi EU skutečně neúměrně vysoká,“ podotkl náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

„Pokud rodiče ve stanovené lhůtě doloží všechny požadované podklady, ředitel školy začátek povinné školní docházky odloží o jeden školní rok (ten lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku). Pokud rodič vše doloží, ředitel vždy žádosti vyhoví,“ uvedla Dagmar Škrlantová, vedoucí Odboru školství, mládeže a tělovýchovy plzeňského magistrátu.