Spolek chce mít do pěti let ve štole celý okruh, tedy dalších 300 metrů. Náklady na vybavení štoly tak dosáhnou 1,3 milionu korun. ČTK to řekl Radek Strankmüller, předseda spolku, který spravuje jediné veřejně přístupné důlní dílo v Plzeňském kraji. "Do vyčistění, odvodnění, vyztužení, větrání a elektroinstalace dáme čtvrt milionu korun a 180.000 hodin práce, jež byla surovější než na první etapě, která přišla na 300.000 Kč," dodal. Nová mihadlová chodba, 60 až 80 metrů pod povrchem, bude rovná s výškou do 2,5 metru

. Na konci chodby je 240 metrů hluboká těžební jáma. V chodbě se pohybovala dlouhá hřídel poháněná vodou. Dosavadním tahákem je osvícený přechod přes čtyřmetrový vodní kanál, z něhož odtéká voda do Mže. Ve štole jsou různé typy výztuží, raritní technika a 20 metrů vysoké průduchy. Ražba Prokopské štoly začala v roce 1515 a sloužila od roku 1570.

V ústí chodby otevřel spolek před dvěma lety skanzen s venkovní expozicí důlní techniky a loni provozní budovu, vše za 800.000 korun. Ve skanzenu je 70 exponátů jako lokomotivy, výklopníky, bagry a sbíječky. Věci z celé republiky nakoupil HHS za 250.000 Kč. Ve skanzenu je ještě patnáctimetrová průzkumná štola, kde jsou ukázky těžby od středověku.

Podobné expozice mají v Ostravě, Příbrami a Kladně. Nová štola se lidem otevře na novou sezonu v březnu. "Na zbylých 300 metrů bychom potřebovali až tři čtvrtě milionu korun, zejména na podlahy," řekl Strankmüller. HHS chce vytvořit v areálu geologický parčík se základními horninami ze Stříbrska. Spolek funguje 5,5 roku a má 83 lidí. Polovina jsou bývalí horníci a zbytek sympatizanti včetně historiků, geologů, ale hlavně místních lidí. Spolek dotuje město, kraj a sponzoři, zejména Nadace ČEZ.

Peníze shání také účastí uniformovaných horníků na akcích. Stříbro je jedním z nejstarších důlních revírů v Česku. O prvenství stále bojuje s Jihlavou. Počátky důlní činnosti jsou buď v roce 1113, nebo 1183, odkdy se také datuje vznik města. Skanzen má také nedaleké Hornické muzeum v Plané v bývalé štole. Založil ho místní HHS. V oblasti se od 13. století těžilo stříbro, měď, olovo, kobalt a nikl, ve druhé polovině minulého století uranové rudy.