„Obec má velmi pěknou polohu ve svahu nad údolím potoka. Kouzelné pohledy do krajiny.“ Takto výstižně a pravdivě popsal umístění Málkova Zdeněk Procházka ve svém průvodci z roku 1994. Je podzim 2010 a není třeba na tom cokoli měnit. Nastal čas našich pravidelných „stromodnů“ (dokumentace starých stromů s Dr. Michálkem a Ing. Uhlíkem) a my hledáme pod vsí starou lípu. Poslední a dosti vousatý ústní údaj hovoří o stromu u potoka a obvodu kmene kolem 5 – 6 m.

Bloudíme nivou po proudu i proti proudu Bezděkovského potoka a nacházíme mnoho milých zákoutí. Omšelé ruiny mlýnů, zarostlé kamenné snosy kolem náhonů, bahnité olšiny a zanikající rybníky. Barevné listí nad hlavami i pod nohami a „umírající“ kapradiny na březích. Starou bučinu ve svahu nad pravostranným přítokem. Zahlédl jsem střízlíka, nebyl zdaleka jediným pěvcem ve studeném říjnovém poledni. S nadšením kvitujeme spontánní návrat přírody do míst člověkem opuštěných, naše „stromohledačská“ vášeň však zůstává nenaplněna. Na velkou lípu jsme nikde nenarazili.

To v samotném Málkově jsou minimálně dvě zaznamenání hodné lípy. První z nich je památným stromem s názvem Lípa Jindřicha Kolowrata. Jde o lípu velkolistou s obvodem kmene 375 cm a výškou 24,5 m. Druhá lípa velkolistá roste nad novostavbou domku na okraji náletového lesíku a na jejím kmenu jsme naměřili obvod 396 cm.

Když jsem vystoupal porostem nahoru na pastviny, otevřel se mi pěkný výhled po okolí. Na sluncem nasvícený vrch Šibeník (756,6 m) na druhé straně údolí Bezděkovkého potoka a v paprscích částečně utopený vrch Málkovský (760,9 m). Silueta s vlajícím ocasem přeběhla horizont pastviny. Liška, samozřejmě. Na pastvinách za obcí se pásly krávy a krajina jižní poloviny Českého lesa mizela v neprůhledném o­paru.

V sedle mezi Málkovským a Apolenským vrchem (725,5 m), při silnici do Nové Vsi najdete zbytky barokního kostela sv. Apoleny. V místech, kde zelená turistická značka přechází silnici si všimněte drobných skalek a několika bizarních buků na nich. Jsou srostlé s okolím tak, že chvíli váhám co je kůra a co šeď kamene. Pokud bude šance na výhledy, neváhejte a vylezte až na samý vrchol Málkovkého vrchu, není to zas tak dlouhé stoupání. Dnes je tu paseka a z ní úžasný pohled do moře lesů a kopců, do krajiny česko – bavorského pomezí. Nebudete litovat.

Starou lípu u Bezděkovského potoka jsme tentokráte nenašli. To neznamená, že tam někde není. Možná tento článek pomůže získat nové a přesnější údaje o „ztraceném“ stromu. Nakonec rádi přivítáme údaje o jakémkoli starém stromu, jež není památný či všeobecně známý.

Miroslav Trégler