S využitím potravinové banky má zkušenost Jaroslava K. z Klatovska. Uznává, že jí hodně pomohla. „Byla jsem v hodně těžké situaci, kdy jsem řešila, na co dát trochu peněz, které jsem měla. V té době jsem se dozvěděla od kamarádky o potravinové bance. Tak jsem zjišťovala co a jak. Díky ní se mi ulevilo alespoň v tom ohledu, že děti měly co jíst a já mohla peníze využít na bydlení,“ řekla žena.

Do podobné situace se dostává stále více rodin, protože mají mnozí kvůli koronavirovým opatřením nižší příjmy, než byli zvyklí. Vyšší zájem o pomoc potvrzuje i provozní manažerka Michaela Paikrtová z Potravinové banky Plzeň. Zásoby se v ní ale již výrazně snižují. „Zájem organizací se zvýšil už od března. Projevuje se to na velkém úbytku potravin ze skladů, do kterých jsme museli sáhnout. Nyní nám už chybí základní potraviny, jako je například rýže. Sklady už máme v podstatě prázdné. Zásoby nám vydrží ještě tak dva týdny. Způsobené je to i tím, že se na jaře nekonala potravinová sbírka, a pokud nebude ani nyní 21. listopadu, tak to bude špatné,“ řekla Paikrtová.

BALÍČKY PRO DĚTI

Rodinám v této nelehké době pomáhá i charitativní organizace Patron dětí. Zaměřuje se sice na nezletilé děti se zdravotními a sociálními handicapy, ale začala i s výběrem peněz formou crowdfundingu, které jdou na balíky základních potravin a hygienických potřeb. „Do finančních problémů se propadají i domácnosti, které před koronavirovou krizí se svým rozpočtem vyšly bez pomoci. Je ale typické, že se někteří za svoji situaci stydí. Ve snaze dostát ohrožujícím závazkům, jako je nájemné, elektřina a podobně, jim prostředky na jídlo nezbývají a děti na to doplácí,“ uvedla výkonná ředitelka organizace Edita Mrkousová.

Patron dětí nabízí pomoc rodinám v podobě potravinového balíčku se základními hygienickými potřebami v hodnotě 3000 korun. „Takový balíček ekonomickou situaci domácnosti trvale neřeší. Může ale být záchrannou brzdou před pádem do pasti dluhů. Rodina neodebere částku z peněz určených na nutné platby. Každá rodina může požádat o balík pro každé své nezletilé dítě celkem čtyřikrát za rok,“ vysvětluje ředitelka organizace a dodává, že by byla ráda, kdyby se rodiče nestyděli o pomoc požádat. Organizace navíc pracuje s člověkem, který je u každé žádosti garantem, že dítě skutečně existuje a pomoc potřebuje.