Obchodní stezka opět ožila a prošli po ní poutníci. Šedesát se jich v neděli vydalo náročným terénem směrem od Bärnau do Tachova. Lesem, po poli a louce, přes potoky, cestou kamenitou i zarostlou trávou ušli tak přes dvacet kilometrů. Zlatá cesta, jak se trase říkalo a říká, se těšila čilému ruchu ve středověku, ale postupem času její části zanikly.

O připomínku této dávné cesty a její částečné oživení se starají spolky: český Terra Tachovia a bavorský Via Carolina. Akci s názvem Špacír po Zlaté cestě už několikrát zopakovali a vždy ji navštívily desítky turistů i zájemců o historii a přírodu. „Je zajímavé, jak se les co půl roku mění," poukázal na jeden z letošních postřehů autor myšlenky obnovy Zlaté cesty Roman Soukup. Letošní výšlap však nemohl vést přesně po linii dávné obchodní stezky. „Museli jsme obejít například Mýto, kde se na louce pásli býci."

Pro autory obnovy Zlaté cesty nebylo při realizaci obnovy dávné obchodní tepny vůbec jednoduché najít, kudy původně vedla. Cesty byly v minulosti rozorány, přestaly se používat a postupně zanikly. „Staré cesty, ty nejstarší, vznikly tak, že lidé prostě někudy chodili. Když lidé tudy přestali chodit, cesta zanikla a příroda si ji vzala nazpátek," připomněl už dříve Soukup.

Podél trasy nechala sdružení vystavět několik milníků času, věnovaných osobnostem, které jsou nějakým způsobem spjati s místem či dobou. Nedělní špacír vedl od milníku svatého Wolfganga a konec špacíru byl už tradičně u milníku Jana Lucemburského.

Ještě jednu novinku si účastníci mohli „užít". Každý rok na jaře a na podzim při Špacíru po Zlaté cestě se opékaly buřty na vidlích. „Kolem sto padesáti špekáčků pro účastníky. Pro paní Plášilovou z hájenky Obora to byla pokaždé tvrdá práce. Až letos ji pomohla inovace v opékání. Byl udělán špekáčkomax, který najednou opéká čtyřicet dva špekáčků na ohni a velice se osvědčil. Špacírníkům špekáčky šmakovaly," dal Deníku vědět účastník František Soukup.

Podle organizátorů si špacír získal oblibu nejen u Čechů, polovina účastníků byla z Německa.