Jako vše v životě i obchvat Chodové Plané má mnoho pro i proti a je možné donekonečna diskutovat o možných variantách. Třeba dalších 20 let i nehledět na hlavní důvod – tedy odvedení dopravy z obce. Když jsem nastoupil v září 1991(!) na MěÚ v Mariánských Lázních jako městský ekolog (to ještě nebyly odbory ŽP), již tehdy jsem chodil na jednání ohledně variant přeložky Planá – Velká Hleďsebe.

Po mnoha a mnoha letech jednání a po procesu EIA byla nakonec vybrána varianta stávající. Vedení silnice lesním masívem Mnišského lesa a podél trati naráželo od začátku na logický nesouhlas lesáků a ochránců přírody, taktéž západní obchvat Plané i Chodové Plané by byl k přírodě daleko bezohlednější (nebylo by jednoduché vést trasu nějak krajinou mezi rybníky, nejde např. založit silnici v Mariánkách přes bývalou skládku komunálního odpadu atd.).

Napojení na Bromouv lze jistě řešit nějak jinak (jižně od obce), než přes chodovoplánské náměstí. Četl jsem celé dlouhé územní rozhodnutí a podmínky Chodovaru – při vší úctě k nim (pivo vaří dobré a jsou jistě významnou regionální firmou a ve své knize jsem je vychválil) – lze těžko nějak rozumně dávat 100% záruky na cokoli, tedy i ohledně neznečištění zdrojů vody, jak to požadují. Navíc silnice vede pod zdroji, tedy z fyzikálního hlediska i to snižuje jakékoli riziko. A hydrogeologové svoji práci snad zatím dělají poctivě a dobře.

V okolí chodovoplánkých vrtů se pohybuji často a mnoho věcí se mi tam jako ochránci přírody nelíbí. Zástupcům Chodovaru to však asi nevadí, soudě podle toho, že to nijak neřeší. Mám na mysli např. přehnojené rybníky patřící Českému rybářství (kde v létě místo vody najde člověk neprůhlednou smradlavou tekutinu), myslivecké přikrmování shnilými jablky a bramborami kousek od vrtů, zavážení lesních cest sutěmi, černé skládky odpadů.

Mimochodem – vedením trasy přeložky podél trati (tedy onen západní obchvat) by přeložku ke zdroji vody přiblížil a dostal ji nad zdroj (toho bych se já už opravdu obával).

Zdánlivě odbočím, ale třeba to spolu souvisí – z důvodu ochrany krajinného rázu a zemědělského půdního fondu jsme jednomu nejmenovanému člověku nesouhlasili s jakýmsi odstavným parkovištěm pro kamiony s občerstvením při přeložce na dnešním poli v k. ú. Trstěnice. Tato odstavná plocha (ryze komerční záměr bez aspektu stavby veřejně prospěšné) s desítkami kamiónů by pro ochranné pásmo a zdroje vody představovala další a naprosto zbytečné ohrožení. Již tehdy nám onen nejmenovaný člověk vyhrožoval, že když nebude po jeho, nebude obchvat. Možná, že to myslel právě tak, jak to dnes probíhá.

Ještě dovětek – desítky odborníků na přírodu, vodu, dopravu, desítky zodpovědných úředníků dosplěly po mnoha a mnoha letech k nějakému řešení. Není ideální. Tím je přenos nákladní dopravy na železnici. Ale je pravděpodobně nejmenším zlem z možných. Více nelze v současné době podle mne dosáhnout. Leda nechat vše při starém.

Miroslav Trégler

Čtěte také: Východní varianta obchvatu neřeší dopravu na Broumov