„Chtěli jsme, aby obchvat nějakou dobu fungoval. Také jsme si nechávali zpracovávat posudky na zvlněnou mostní estakádu. Jednoduše jsme nechtěli otevírat stavbu za tak velké peníze bez všech náležitostí,” vysvětlil Zdeněk Kuťák, šéf krajského Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).

Z republikového velínu ŘSD, které zmíněnou silnici první třídy provozuje, zaznělo, že obchvat by měl být přínosem pro lepší život v nedalekých obcích a také pro životní prostředí. Ředitel ŘSD René Poruba nezapomněl dále připomenout známý fakt, že otevření tohoto úseku je klíčové pro celý region. „Přeložka je totiž součástí páteřního dálničního přivaděče dopravy mezi hraničním přechodem v Pomezí s napojením na mimoúrovňovou křižovatku na Nové Hospodě,” doplnila Martina Vápeníková, tisková mluvčí ŘSD.

„Vzhledem k podstatnému, až trojnásobnému nárůstu dopravy na trase tohoto silničního spojení, ke kterému došlo po zprovoznění dálnice D5, a s ohledem na současný stav vozovek, bylo nutné tuto silnici nahradit novou kapacitní komunikací. Ta zároveň odstranila i nevyhovující příčné uspořádání,“ popisal důvody výstavby ředitel Poruba.

Už se ale nezmínil o tom, že v letech, kdy se stavěla dálnice, bylo dotčeným obcím slibováno, že obchvaty budou dokončeny současně s dálnicí. Jenomže dálnice je v provozu už od roku 1997. „Když se začala stavět dálnice, byly stavby obchvatů a přivaděčů jedněmi z prvních podmínek. Výstavba stála hlavně na pozemcích. Byl totiž problém s jejich vyvlastněním,” uvedl starosta Miroslav Pešek.

Skutečně, stávající šířka bývalé silnice byla nevyhovující pro těžkou kamionovou dopravu. Nevyhovující bylo i směrové a výškové vedení současné trasy například pod Kočovem, v serpentinách.

Zástupci stavebních společností a manažeři ŘSD neopomněli dále připomenout, že nová stavba bude mít pozitivní dopad i na život obyvatel žijících na přilehlém území. „Doprava byla v Kočově skutečně děsná. Dnes je Kočov, abych tak řekl, přímo rekreační zónou. My jsme se na přeložku těšili mnoho let,” oddechl si starosta.