Dobrovolníci totiž usilují o oživení jmenovaných sídel, dvěma různými způsoby. Zatímco v případě Horní Vísky se jedná o spontánní nadšení několika obyvatel, které nastartovaly děti, obnova Výškovic vzešla z iniciativy architektů. Oba projekt postupně získaly podporu různých institucí.

Zatím není jasné, jestli se někdy v uvedených vesnicích začnou stavět domy, do kterých se budou stěhovat lidé. Ale život se do nich vrací už teď. „Obnovu Horní Vísky začaly prosazovat děti ze sdružení Sosáci, které měly na území vsi letní tábor," připomněl Deníku Jiří Kořínek z Lestkova.
A původní nadšení dětí našlo oporu v obyvatelích Lestkova, Olbramova i dalších okolních obcí. Zapojily se i oficiální instituce, takže bylo možné začít čerpat dotace. Díky nim už není vesnice jen zarostlé cosi. „Podařilo se především vykácet a vysekat všechny náletové dřeviny, zůstaly jen starší stromy. Vyznačila se a upravila náves a podařilo se opravit všechny křížky," doplnil Kořínek.

Lidé se v Horní Vísce pravidelně scházejí, naposledy tomu bylo o velikonočním víkendu.

„Profesor Václav Matoušek vyprávěl při přednášce v přírodě přímo na místě Horní Vísky a průzkumech, které se na území nedávno prováděly," popsal Kořínek.

Archeologické, historické a botanické výzkumy v okolí Horní Vísky zkoumaly především vývoj krajiny a vliv zemědělské a lesnické činnosti na okolí. „Při procházce po zaniklé vesnici jsme mohli vidět třeba kamenné valy podél bývalých cest, či okrajů polí," popsal dále Jiří Kořínek jedny z výsledků výzkumů Horní Vísky, která byla po odsunu německého obyvatelstva dosídlena lidmi z okolí Zlatých Moravců na Slovensku. Lidé ale osadu do roku 1953 opustili a odvezli prakticky vše, co se dalo. Poté byl prostor využíván armádou.

Projekt oživení vesnice Výškovice, který je součástí projektu Plzeň 2015, je poměrně čerstvý, zahrnuje iniciativu krajinářské architektky Kláry Salzmann.

V architektonické soutěži na řešení obnovy Výškovic zvítězil návrh německých architektů, který bude veřejnosti podrobně představen teď v dubnu. Německý návrh zapojí podle Salzmannové přímo obyvatele regionu, kteří budou v anketě vybírat odpověď na jednu ze tří otázek: Nechat být? Zachovat? Obnovit?

„Lidé si hravou a transparentní formou mohou sami zvolit, jak s opuštěnými místy dále naložit," vysvětlila architektka. Zapojit se do diskuse budou moci lidé v Tachově (22. a 23. dubna) a v Plané (24. a 25. dubna).

Druhý vítězný návrh pochází od českých krajinářů a bude představen v květnu a jeho centrem je statek.

Autoři chtějí vyznačit cestu, kudy se do výškovického statku kdysi přijíždělo a kudy odešli jeho poslední obyvatelé. Na konci cesty bude vydlážděn kamenný obdélník a na něj umístěn masivní dubový stůl. Vedle dlážděné cesty budou na začátku trasy oboustranně vysazeny dvě dvojice třešní, které tu odjakživa rostly.

„Stůl bude možné využívat při společenských příležitostech, při mši v kapli, i pro potřeby návštěvníků v průběhu roku. Stane se tak symbolem kulturního navázání na dlouholetou tradici, snad i trochu artefaktem vzájemné diskuse a porozumění," vysvětlila spoluautorka návrhu Eva Wagnerová.